Představte si krabici velikosti standardní ledničky. Dá se uložit třeba do technické místnosti rodinného domu. Umí však jednu věc, která jí otevírá obrovskou budoucnost. Umí v sobě ukládat a pak i vydávat nadbytečnou elektrickou energii, typicky ze střešních solárních panelů. A když je potřeba, třeba přes noc, dobije elektroauto, s nímž může majitel ráno vyrazit do práce.
Je to jen jeden příklad, využití takového zásobníku elektřiny je mnohem širší. Ukazuje to však, že současný pohled na elektromobilitu vychází ze zastaralého paradigmatu. Je skutečně nutné, aby stát budoval masivní infrastrukturu pro dobíjení aut? Co když si každý může své elektroauto dobíjet nadbytečnou solární energií?
Tento příklad ukazuje, že téma ukládání energie je mnohem aktuálnější, než by si možná kdo myslel. Současná úroveň technologií přitom nabízí různé možnosti ukládání elektřiny jak pro domácnosti, tak pro podniky. Ty se navíc mohou různě kombinovat vzhledem k účelu využití elektřiny. V jakém stadiu se obor ukládání energie nachází, diskutovali účastníci setkání Institutu pro veřejnou diskusi a týdeníku Ekonom v pražském hotelu Andel's.
Na konferenci s tématem ukládání energie diskutovali (zleva) Dalibor Martínek, šéfredaktor týdeníku Ekonom, Antonín Beran z ministerstva průmyslu, Martin Kuba za společnost OIG Power, Aleš Doucek z České vodíkové platformy, David Hajmán ze strategie ČEZ a Martin Šilhan ze Skupiny ÚJV.
S "krabicí na elektřinu" popsanou v úvodu přišel bývalý ministr průmyslu Martin Kuba, nyní ze společnosti OIG Power. Jejich Battery Box je možné navázat na jakýkoliv zdroj. "Rodinné domy jsou objekty, kde systém funguje velmi dobře, a to díky ranní a večerní špičce ve spotřebě a akumulaci ze solárních panelů přes den," popsal Martin Kuba. Efektivita i návratnost systému je podle jeho slov velmi dobrá, zároveň odpovídá ideálnímu stavu ukládat energii tam, kde je spotřebovávána. Za jeden rok firma nainstalovala kolem 550 baterií. Ty je možné ovládat i přes mobilní telefon, například pro ohřívání vody nebo nabíjení elektrokola až v době, kdy je baterie plně nabitá. Návratnost pro rodinný dům je kolem osmi let, zapojením elektromobilu se návratnost snižuje až k pěti letům.
Jinou alternativu představil Aleš Doucek z České vodíkové technologické platformy. Možnosti komerčního využití vodíku vidí Doucek v horizontu pěti let. Za jednu z hlavních výhod jeho využití považuje dobu uchování energie. Zatímco baterie umožňují uchovávat energii po dobu dní či týdnů, skladování energie prostřednictvím vodíku není problém po dobu měsíců, tedy i pro sezonní uchovávání energie. Také vodíková doprava není sci-fi, chybí však infrastruktura. Klíčové je zahuštění plnicí infrastruktury tak, aby bylo Česko na vodík průjezdné. Vodík je vhodný zejména pro větší denní nájezd v řádu stovek kilometrů, např. pro nákladní dopravu a autobusy.
Zatímco baterie umožňují uchovávat energii po dobu dní či týdnů, skladování energie ve formě vodíku není problém po dobu měsíců.
Antonín Beran z odboru strategie a mezinárodní spolupráce v energetice ministerstva průmyslu a obchodu zdůraznil, že akumulace je již dnes zařazena do strategických dokumentů, konkrétně státní strategické koncepce. Téma akumulace bude zařazeno do nového energetického zákona. Na jeho věcném záměru se pracuje, zákon by měl být předložen v polovině roku 2020. Další úlohou státu je podpora akumulace v rámci podpůrných programů a fondů. "Klíčové je legislativně jasné prostředí a příprava příslušných programů," uvedl Beran.
"Ukládání energií bude hrát obrovskou roli. Bateriové systémy v tom budou velmi důležité," zdůraznil David Hajmán ze Strategie ČEZ. Za druhý trend označil dekarbonizaci elektromobility, které se Skupina ČEZ věnuje nejméně deset let. Upozornil, že není strategicky nejlepší současná závislost na dovozu baterií z Asie a vyslovil se pro strategickou potřebu výroby baterií v Evropě. Podle jeho slov má Česko několik výhod, aby taková výroba byla právě zde, mimo jiné přítomnost automobilového průmyslu či poloha v centru Evropy.
Martin Šilhan ze Skupiny ÚJV se v rámci diskuse věnoval otázce dostupnosti kovů pro baterie. Před deseti lety byly lithiové baterie desetkrát dražší než dnes. Podle jeho slov je ovšem možné, že za deset let budou baterie založené na jiných kovech. Zabývá se rovněž ukládáním energie do tepla, přičemž za perspektivní označil ukládání do tekutých kovů nebo například do čedičových hmot.
Diskusní cyklus Energetická bezpečnost ČR pořádá Institut pro veřejnou diskusi ve spolupráci s týdeníkem Ekonom. Partnery diskusního setkání je Skupina ÚJV.