Čtvrtá guvernérka Evropské centrální banky to bude mít těžké. Musí vrátit politiku ECB k normálu. A zvládnout rozšíření eura na východ.

Kdo doufal, že post šéfa Evropské centrální banky zůstane stranou urputného politikaření prezidentů a premiérů na červencovém summitu EU, ten se spletl. Poté, co krachoval jeden balík jmen pro vedení EU za druhým, francouzský prezident Emmanuel Macron přihodil do talonu i odbornější post guvernéra Evropské centrální banky. A v rámci vyvažování toto místo na podzim obsadí Macronova favoritka, krajanka Christine Lagardeová, dnes stále ještě šéfka Mezinárodního měnového fondu.

Lagardeová na evropskou veřejnost, ale i trhy zapůsobila pozitivně − racionální a zkušená exministryně financí s telefonem plným čísel na všechny lídry Evropy i světa má jistě manažerské zkušenosti, aby obstála.

Ale na minusy jejího výběru by nemělo být také zapomenuto. Není ekonomka, ale právnička, ruší se tak tradice dosavadních šéfů ECB Wima Duisenberga, Jeana-Clauda Tricheta a Maria Draghiho, že jde v první řadě o úspěšné exguvernéry národních centrálních bank. Lagardeová také zcela vděčí za své zvolení politice a bude asi velmi vstřícná k Macronovi. To je právě ten důvod, proč si mnozí přáli výběr šéfa ECB udržet mimo summitové politikaření. A až později se o post měli utkat favorit Jens Weidmann z Bundesbanky, Olli Rehn z finské centrální banky, Francois Villeroy z francouzské centrální banky a možná i další. Proti nim by Lagardeová odborně neměla šanci.

Lagardeová má přitom před sebou extrémně složité rozhodování. Jen co ECB minulý prosinec ukončila nákup dluhopisů a připravovala se na růst úroků, už zase vyhlašuje, že může měnovou politiku uvolnit. Lagardeová má tak před sebou delikátní úkol, jak z tohoto "nenormálního normálu" uniknout.

A těžká bude i debata o rozšíření eura. Chorvatsko a Bulharsko mají zájem i politickou podporu, ale ECB musí hlídat, aby kandidáti splnili všechna kritéria.

To vše by si žádalo spíše odbornějšího a méně politického nástupce Draghiho, který si od unijního politikaření drží odstup a hlavně stráží životaschopnost společné měny.

Ale zvítězila bohužel politika.

Související