Cizí jazyk nám nenabízí pouze jiná slova, ale jiný svět. S těmito slovy básníka a spisovatele Jana Vrby nelze nesouhlasit. A co je dobrou zprávou, dnešní Češi jsou si toho čím dál tím více vědomi a na vlastní oči vidí, že dobrá jazyková dovednost přináší nespočet nových možností.

V minulosti jsme byli zvyklí brát učení se jazykům pouze jako papouškování frází a biflování cizích slovíček. Svůj podíl na tom měly bezesporu i zastaralé metody. S postupem času se však zdá, že těmto zkostnatělým strukturám odzvonilo. V jazycích jsou Češi nad celoevropským průměrem. Výuka se zlepšuje a inovuje.

Podobné zlepšení je patrné i u českých firem. I ty si začínají uvědomovat, že investice do jazykově dobře vybavených zaměstnanců má smysl a že prostý překlad dávno nestačí. Při vstupu na cizí trhy neopomíjí správnou lokalizaci, tedy přizpůsobení produktů jazyku, právním normám či kulturním zvyklostem.

Odkud se vzalo takovéto zlepšení? Klíčovou roli bezesporu sehrálo otevření hranic a možnost být cizím jazykem obklopen. Posun vidím i v zavedení státních maturit, kdy zkouška z jazyka dostala standardizovaný formát písemné i ústní zkoušky, což je velký posun od dob "odříkej naučený monolog na téma XY". V neposlední řadě pomohla i oficiální podpora ze strany Evropské unie formou Erasmu či dotačního programu POVEZ II, který pomáhá při vzdělávání zaměstnanců.

Související