Češi počtvrté zvolili své zástupce do Evropského parlamentu a žasnou, kdo uspěl a kdo ne. Pokud by se právě teď nějaký občan vrátil po patnáctileté izolaci do republiky, asi by neváhal, co lze očekávat. Přece to samé co po prvních českých eurovolbách v roce 2004. Kvůli debaklu ČSSD bezodkladně odstoupí předseda Jan Hamáček a jeho nástupce jej ihned prosadí ve vládě na post eurokomisaře za Česko. Načež Brusel přihraje vhodné portfolio, dejme tomu vnější vztahy unie. Přesně tak to kdysi dopadlo s expředsedou ČSSD a expremiérem Vladimírem Špidlou.
Je fakt, že obě letopočtově i vývojově vzdálená klání vykazují překvapivě řadu podobností. Volební účastí počínaje (28,32 procenta v roce 2004 a 28,72 procenta letos) přes prohru vládní ČSSD (8,7 procenta a dva mandáty v roce 2004, 3,95 procenta a žádný mandát letos), shodný výsledek lidovců (dva mandáty v roce 2004 a dva mandáty letos) či proevropských demokratů (tři mandáty Evropští demokraté a nezávislí v roce 2004 a tři mandáty TOP 09 a STAN letos) a neměnnou pozicí Jana Zahradila v čele tehdejší i dnešní kandidátky opoziční ODS konče.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později