Češi počtvrté zvolili své zástupce do Evropského parlamentu a žasnou, kdo uspěl a kdo ne. Pokud by se právě teď nějaký občan vrátil po patnáctileté izolaci do republiky, asi by neváhal, co lze očekávat. Přece to samé co po prvních českých eurovolbách v roce 2004. Kvůli debaklu ČSSD bezodkladně odstoupí předseda Jan Hamáček a jeho nástupce jej ihned prosadí ve vládě na post eurokomisaře za Česko. Načež Brusel přihraje vhodné portfolio, dejme tomu vnější vztahy unie. Přesně tak to kdysi dopadlo s expředsedou ČSSD a expremiérem Vladimírem Špidlou.
Je fakt, že obě letopočtově i vývojově vzdálená klání vykazují překvapivě řadu podobností. Volební účastí počínaje (28,32 procenta v roce 2004 a 28,72 procenta letos) přes prohru vládní ČSSD (8,7 procenta a dva mandáty v roce 2004, 3,95 procenta a žádný mandát letos), shodný výsledek lidovců (dva mandáty v roce 2004 a dva mandáty letos) či proevropských demokratů (tři mandáty Evropští demokraté a nezávislí v roce 2004 a tři mandáty TOP 09 a STAN letos) a neměnnou pozicí Jana Zahradila v čele tehdejší i dnešní kandidátky opoziční ODS konče.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jan Štětka
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



