Vesmírná budoucnost nákladní přepravy na Zemi

Architekt a urbanista Tomáš Rousek se už během studií začal zabývat vesmírným výzkumem a postupně se zaměřil na futuristické rezidenční a dopravní stavby − na Zemi i v kosmu. V Los Angeles například navrhoval zařízení, které by zabezpečilo pravidelnou přepravu nákladu mezi Zemí a Marsem, kam bude jen pro roční misi potřeba vyslat sedm velkých raket.

Firmám se v současnosti daří vylepšovat technologii vícenásobného použití raket. "Budoucí generace raket umožní efektivnější přesuny, tankování a bydlení v celém solárním systému," předpovídá spolupracovník NASA a šéf společnosti Xtend Design London.

To je vize budoucnosti, kterou by realizaci přiblížil vývoj potřebných technologií, jako je například vesmírný výtah. Ale také zdokonalení těch stávajících, což může být v některých případech relativně jednoduché. Rousek v této souvislosti zmiňuje třeba projekt, který se zabývá problematikou omezených zdrojů ve vesmíru, kde je potřeba vše využít vícekrát. Designéři tak vyvíjejí obaly, z kterých lze po základním použití vytvořit třeba nábytek nebo vybavení laboratoře.

Budoucí generace raket umožní efektivnější přesuny, tankování a bydlení v celém solárním systému.

Vesmírné technologie ale stále vznikají především na Zemi, kde jsou inspirací pro současné i budoucí stavby. V jednom z projektů se Rousek zaměřil na plánování dopravy ve městech, kdy by se náklad i lidé přepravovali pomocí elektro­mobilů podzemními tunely. Navázal tak na zařízení Hyperloop, což je koncept vysokorychlostní nákladní i osobní dopravy pomocí jakýchsi kapslí, které se pohybují v trubicových tunelech. "V podstatě je to taková vesmírná loď v trubici, kde je stejný tlak, jako má atmosféra na Marsu," popisuje Rousek.

Na projektu přepravy pomocí hyperloopu pracují v současnosti firmy na několika místech světa. Vyjednávalo o něm i vedení města Brno, Rousek ale tuto technologii architektonicky zasadil do Prahy, čímž chtěl rozproudit další diskusi o jejím využití v českých podmínkách.

Celý přepravní systém by podle jeho představ začínal na velkém nádraží na okraji Prahy. V podzemní části tohoto centra by zastavovalo metro, nahoře pak autobusy a hyperloop a na střeše by byl heliport pro drony. Dráha pro superrychlé kapsle by vedla podél dálnice a spojovala by metropoli s továrnami a sklady mimo ni. Díky napojení této sítě na finální rozvoz zásilek pomocí dronů by přeprava nákladu od výroby ke konečnému zákazníkovi probíhala mnohem rychleji než dnes, plánuje Rousek.