Čtyři pětiny Čechů považují členství v EU za ekonomicky výhodné. Skoro polovina přitom neví, že Česko z unie dostává víc, než dává

Čtyři pětiny Čechů považují členství v EU za ekonomicky výhodné a skoro tři čtvrtiny jsou rády za evropské dotace. Vyplývá to ze studie agentur Behavio a STEM, jejíž ekonomickou část má týdeník Ekonom exkluzivně k dispozici. Podle nejnovějších dat je 56 procent Čechů nyní celkově s členstvím spokojeno. Naopak podpora společné měny je setrvale nízká. Aktuálně by přijetí eura podporovalo jen 18 procent obyvatel.

Výzkumníci STEM připomínají, že podporu EU například pozitivně ovlivnilo české předsednictví klubu v roce 2009. "Zatímco spokojenost s EU rostla kolem českého předsednictví, obliba eura od vstupu už jen v podstatě stagnovala nebo upadala. Dnes roste znovu spokojenost s členstvím, ale obliba eura nikoliv. Je tedy zřejmé, že se zvyšuje obliba EU, ale nikoliv nadšení z EU," konstatuje zpráva.

V měsíci voleb do Evropského parlamentu to může být pro pro­unijní politické strany dobrá zpráva. Od vstupu v roce 2004 až do roku 2010 byla většina obyvatel spíše spokojenější, pak se to zlomilo, v roce 2016 s Evropskou unií bylo spokojeno dokonce jen 35 procent lidí. Od té doby číslo stoupá a nyní je to už většina. Zajímavé je, že vedle proměnlivého pocitu z členství v Evropské unii se Češi setrvale identifikují jako Evropané. Nyní se tak cítí tři čtvrtiny obyvatel.

Češi nechtějí euro

Jiný příběh je euro. Jen v roce 2006 nadpoloviční většina respondentů kývla na přijetí společné měny. Od té doby se podpora výrazně propadla. V roce 2012 klesla po hospodářské krizi na historické minimum 17 procent a od té doby se mnoho nezvedla, nyní je jen o procento vyšší. "Mezi těmi, kdo jsou 'určitě spokojeni s členstvím v EU', se dokonce jedná o propad ve výši 40 procent (mezi roky 2006 a 2016), zatímco u těch, kteří jsou 'spíše spokojeni', pak jde o 35 procent. To je skutečně robustní změna, která stojí za pozornost," připomínají výzkumníci agentury STEM.

U nejsilnějších zastánců EU, kterých je zhruba 15 procent populace, je jen polovina těch, kteří jsou pro zavedení eura v Česku. U vlažných zastánců EU, což je asi 30 procent populace, je to jen 20 procent. Ostatní skupiny euro už výrazněji nepodporují.

Generačně nejslabší podporu má euro mezi věkovou skupinou 60 a více let, zde odmítá euro dokonce přes 90 procent respondentů. Podobně slabá podpora je znatelná z hlediska vzdělání i u lidí vyučených nebo se základním vzděláním, ale na druhou stranu i mezi vysokoškoláky je podpora eura jen 27 procent. Mezi voliči hlavních politických stran pak jsou největší odpůrci eura z řad voličů KSČM, následně KDU-ČSL, ČSSD, ANO, ODS a nejsmírnější s eurem jsou voliči TOP 09.

EU jako nutnost

Češi sice odmítají euro, ale uvědomují si ekonomický přínos členství. Přes 80 procent Čechů se domnívá, že členství je alespoň trochu ekonomicky výhodné, 29 procent říká, že je to zásadní ekonomická výhoda. To se domnívají především zastánci a vlažní zastánci EU.

Podle průzkumu, na kterém vedle STEM spolupracovala i firma Behavio a institut Europeum, jednotlivé vrstvy společnosti vnímají ekonomickou výhodnost různě. Ekonomická výhodnost není první pozitivní asociace, která se vybaví zastáncům EU. Pro ně je důležitější, že jsme součástí nějaké západní skupiny států, která brání konfliktům v Evropě. "Ekonomika je důležitá, ale není to dostatečný důvod k pozitivnímu vztahu k EU," říkají výzkumníci STEM.

Naopak od 45 let výše pocit ekonomické výhodnosti členství klesá. Přitom jde často o zaměstnance továren, které vlastní zahraniční unijní firmy, nebo firem vyvážejících na západ. "Vidíme v datech, že zatímco životní úroveň a růst hospodářství je pro Čechy důležitá (patří mezi priority), nijak si toto nespojují s možností exportu, a tedy společným evropským trhem," říká zpráva.

Zajímavý je postoj Čechů k unijním dotacím. Česká republika získala od roku 2004 do konce loňského roku z rozpočtu EU zhruba 1,31 bilionu korun, do rozpočtu unie poslala 565 miliard korun. Celkem tak ČR získala z EU o 741,3 miliardy korun více, než zaplatila. Že více z EU dostáváme, než jí odvádíme, ale neví 44 procent populace (u kritiků EU dokonce 71 procent). Když ale dojde na dotace do konkrétní obce respondenta, odpovědi se mění. 39 procent vidí dotace pozitivně, jen 12 negativně. Pouze devět procent lidí odmítá ve své obci využít evropské prostředky a více či méně pozitivně hodnotí investici z evropských fondů ve své vesnici či městě 82 procent obyvatel.