Spoření reálně prodělává. Banky o peníze klientů nemají zájem, neboť ČNB jich v době intervencí natiskla dost

Úrokové sazby nabízené bankami u spořicích účtů v posledních měsících mírně vzrostly. Finančních institucí, které fakticky klienty odrazují od spoření sazbou v řádu pouhých setin či desetin procenta, oproti minulosti ubylo. "Od roku 2018 začaly banky mírně navyšovat úrokové sazby na spořicích účtech v reakci na politiku ČNB," potvrzuje vývoj na trhu Gabriela Pithartová z Hello bank.

Přesto je i dnes situace z minulosti, kdy banky zhodnocovaly úspory i několika procenty, realitě velmi vzdálená. Týdeník Ekonom srovnal aktuální nabídky 16 finančních institucí v Česku. Výsledek? Nejlepší nabídka − odmyslíme-li dočasná lákadla nabízená jen novým klientům − činila v dubnu 2019 u ING dvě procenta ročně. Bank, které aktuálně úročí úspory klientů jedním a více procenty, bylo z celkového počtu jen sedm.

Většina bank slušně úročí jen vklady do 150 až 300 tisíc korun. Úspory nad limit zhodnocují o desetiny či setiny procenta.

Oproti minulosti se dnešní sazby mohou jevit jako zlepšení. Ve skutečnosti by nicméně bylo správné mluvit o spoření v uvozovkách. Nominálně sice objem peněz klienta na spořicím účtu roste. I u těch nejlepších nabídek ale s ohledem na inflaci peníze reálně svou hodnotu ztrácejí. A tento negativní efekt se prohlubuje: inflace totiž zrychluje více, než finanční instituce přidávají na úrocích.

Letos v březnu index spotřebitelských cen podle Českého statistického úřadu oproti loňsku meziročně stoupl už o tři procenta. V praxi to znamená, že i u nejlépe, dvouprocentně úročeného spořicího účtu za rok reálná hodnota úspor klesne o jedno procento.

Banky vaše úspory nepotřebují

Paradoxně působí ovšem situace na trhu spoření nejen z důvodu zrychlující inflace. Úrokové sazby by teoreticky měly růst i kvůli tomu, že peníze zdražuje Česká národní banka (ČNB). Centrální bankéři od roku 2017 do dneška zvýšili základní repo sazbu, od níž se odvíjejí i sazby komerčních bank, hned šestkrát. Ta tak vzrostla z 0,25 na 1,75 procenta.

Na zdražení úvěrů se utahování měnové politiky ČNB projevilo téměř ihned − například průměrné úrokové sazby u hypotečních úvěrů od roku 2017 vzrostly o celý procentní bod ze dvou bezmála na tři procenta. U spoření nicméně zvýšení zdaleka tak výrazné (pokud vůbec nějaké) nebylo. Čím je to způsobeno?

Hlavní příčinou nezájmu většiny bank o příliš vysoké úspory klientů je opět tuzemská centrální banka. Ta během režimu kurzového závazku, kdy uměle držela slabou korunu na hranici 27 korun za euro, "vytiskla" obrovské množství peněz. V období od listopadu 2013 do dubna 2017 nakoupila eura za více než dva biliony korun. A podstatná část z těchto peněz skončila v bankách. V ekonomice je dostatek likvidity, banky dnes nemusí tolik soutěžit o získávání dalších depozit," vysvětluje člen bankovní rady ČNB Oldřich Dědek.

Jinými slovy, především velké finanční instituce v Česku mají na poskytování úvěrů dostatek levnějších peněz, než by byly lépe úročené vklady klientů. Proto některé z nich de facto klienty od spoření svým způsobem odrazují. Anebo je přinejmenším alespoň příliš nemotivují.

Místo toho je nyní trendem snaha o přesun klientů k jiným způsobům zhodnocování úspor, a to především prostřednictvím investic do podílových fondů. Lákání střadatelů na investice dokonce "prorůstá" i na trh spořicích účtů. Například ČSOB, Moneta Money Bank nebo Komerční banka svým klientům v případě, že nakupují podílové listy, nabízí i vyšší úrokovou sazbu u běžného spoření.

Jiné finanční instituce pak vyšší výdělek při spoření používají především jako vábničku na nové klienty. Týká se to třeba Raiffeisenbank, která v reklamách láká na tříprocentní úrokové sazby u spořicích účtů. Tyto podmínky ovšem nabízí jen na omezenou dobu, a navíc pouze těm klientům, kteří si k bance převedou účet. Na výhodnější podmínky nové klienty vábí také například Wüstenrot. A třeba Air Bank sice nepodmiňuje výslovně k přechodu pod její křídla, vyšší sazbu ale podmiňuje využíváním své platební karty. Což je v praxi fakticky totéž.

Spoření s limitem

Aktuální nabídka spořicích účtů na českém trhu má ovšem ještě jeden háček. Naprostá většina bank sice nabízí nepatrně vyšší úrokové sazby než v minulosti, příliš velkému "návalu" střadatelů se ale zároveň brání tím, že nejvýhodnější podmínky nabízí jen do určité výše úspor.

V praxi to znamená, že "lepší" sazbou se úročí maximálně několik set tisíc korun. Částky nad tuto naspořenou sumu banka zhodnocuje už jen naprosto minimálně − v řádu setin, maximálně desetin procenta. Nejčastěji se horní limit úspor zhodnocovaných za lepších podmínek pohybuje u zmiňovaných 16 bank mezi 150 až 300 tisíci korun.

Jak si spoření stojí ve srovnání s dalšími způsoby zhodnocování úspor? S ohledem na limity spořicích účtů si podle bank lidé drží v této formě jen "pohotovostní" peníze. Banky dnes totiž výběry z těchto kont nijak nelimitují ani nezpoplatňují a úspory lze kdykoliv vybrat. S většími objemy peněz ale už lidé nakládají jinak. "Pokud nemají s úsporami konkrétní plány na delší období, využívají možnost uložit peníze na termínované vklady, kde mají peníze vázané na určité období s pevným výnosem, nebo vybírají z nabídky podílových fondů, které jim mohou přinést atraktivnější zhodnocení," vysvětluje mluvčí ČSOB Patrik Madle.

Zkušenosti bank se nicméně liší podle podmínek. Například Česká spořitelna, která úročí vklady sazbou 0,2 procenta, nijak přehnaný zájem o spoření nepozoruje. "Zájem o spořicí účty stagnuje, zatímco u investičních produktů stejně jako u stavebního spoření identifikujeme růst, každý z produktů už využívá více než půl milionu z našich klientů," tvrdí mluvčí spořitelny Filip Hrubý.

Banky mají dostatek levnějších zdrojů na poskytování úvěrů, než jsou úspory klientů.

Naproti tomu třeba ING Bank, která úročí dvěma procenty, hlásí růst zájmu. "Pozorujeme velký zájem o spořicí účet díky nabídce umožňující výhodně si uložit každý měsíc až 300 tisíc korun. Je vidět, že klienti čekali na možnost ukládat si na zajímavý úrok větší množství hotovosti, a to i opakovaně, v čemž je nabídka ING unikátní," uzavírá ředitel retailové sekce ING ČR Radek Sedlář.