V minulém roce si čtenáři Ekonomu mohli přečíst jak rozhovor s ministrem dopravy Danem Ťokem, tak s ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou. Ťok se v něm těšil, jak začne přestřihávat pásky u počátku všech těch plánovaných dálničních staveb, a Nováková zase sebevědomě vyhlašovala, že se podepíše pod tendr na dostavbu Dukovan.

Ani jedno už nestihnou. Premiér Andrej Babiš jejich působení ukončil (k trochu větší úlevě Ťoka a trochu menší Novákové) a na jejich místa vyslal právníka Vladimíra Kremlíka a šéfa asociace malého a středního podnikání Karla Havlíčka.

Rozdílnější přístup k obsazování ministerstev snad ani nemůže být. Pokud tedy pomineme ten nemožně staromódní, že každá tradiční strana si vychovává před zraky veřejnosti svého politického specialistu na daný obor. Havlíček je nepochybně dobrá volba. Osobně uspěl, není v byznysovém lobbování neznámý − vedle velkých střešních zaměstnavatelských organizací, jako je Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora, vybudoval dalšího docela zajímavého hráče − Asociaci malých a středních podniků a živnostníků. Vedle Babiše se už objevuje nějaký čas a dělá pro něj inovační strategii. O jádru či digitalizaci mnoho neví, ale to může dohnat. Problém je, že MPO je zcela rozložený resort, kde energetická část "baráku" poslouchá Pražský hrad, digitalizační zase významné investiční skupiny. Havlíček to bude mít těžké.

Na ministerstvu dopravy je to přesně naopak. Doprava bývala roky rozvrácená, ale pod Ťokem se základním způsobem konsolidovala a dokáže zajišťovat základní činnosti. A po zbavení se tendru na mýto je na chodbách cítit i úleva.

Ale dát do čela slušně fungujícího resortu někdejšího právníka z dob Aleše Řebíčka, který v sektoru nemá žádné jméno? Babiš možná potřeboval ustoupit KSČM, ale tohle byl hodně špatný tah pro celé ministerstvo.

Tak uvidíme, zda déle vydrží dobrý ministr špatného ministerstva, nebo špatný ministr dobrého ministerstva.

Ani jedno nezní pro Česko nijak skvěle.

Související