Aktuální číslo časopisu Ekonom
Martin PřibylElektromobilita a autonomní řízení. To jsou dvě oblasti, které se dnes v automobilové branži skloňují pomalu častěji než slova jako motor a převodovka. Koncern Volkswagen vloni v listopadu oznámil, že investuje 44 miliard eur do elektromobility, autonomních vozidel a dalších technologií budoucnosti, jako je digitalizace nebo sdílení aut. Všechny peníze, které automobilky podobným způsobem vydávají, ale nemusí jít do klasických "přízemních" aut, případně služeb s nimi spojených.
Někteří kapitáni autoprůmyslu se zahleděli do nebes. Jejich investice plynou i ke start-upům, které se zabývají vývojem zcela nového typu dopravního prostředku: létajícího elektrického a bezpilotního, nebo dokonce autonomního dronu. Podobné létající tiché a bezemisní stroje by měly ulehčit přetíženým centrům měst.
Německý start-up Volocopter dostal od koncernu Daimler 25 milionů eur. Volocopter přitom vyvíjí elektrický autonomní vrtulník s osmi rotory, který by měl sloužit jako létající taxík. Audi zase na loňském autosalonu v Ženevě ukázalo světu koncept Pop.Up Next. Jedná se o kapsli, která se bude moci pohybovat po zemi s využitím speciálního podvozku nebo ve vzduchu v závěsu pod dronem. Na jejím vývoji spolupracuje i Airbus, který má v plánu rovněž vlastní dron. A není sám, podobnou vizi má Boeing, výrobce vrtulníků Bell nebo společnost Uber.
Letecká budoucnost zajímá rovněž Číňany. Tamní automobilový koncern Geely, do nějž patří i evropské značky Volvo nebo Lotus, na konci roku 2017 koupil americkou firmu Terrafugia. Ta slibuje, že již letos uvede na trh jakýsi hybrid mezi letadlem a autem s názvem Transition.
Inženýři do vývoje
Vše se to sice může zdát jako vzdálená utopie, již teď je ale třeba na německém trhu práce patrné, že roste zájem o inženýry, kteří by se vývojem podobných dopravních prostředků zabývali. Německý oborový magazín Automobilwoche například uvádí, že zatímco v roce 2017 poptávaly u západních sousedů firmy zabývající se vývojem létajících taxi necelé tři desítky lidí, vloni jich již bylo přes dvě stě.
Obor je navíc pro potenciální zaměstnance velice zajímavý: vývojoví inženýři jsou totiž na trhu práce velice žádaní a mohou si vybírat. Společnosti, jako je zmíněný Volocopter, dokážou prázdné místo zaplnit během dvaceti dnů. Pro srovnání: najít vývojového pracovníka v oblasti autonomního řízení zabere automobilkám 47 dní.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
