Automobilky se nedrží při zemi. Investují do létajících taxíků

Elektromobilita a autonomní řízení. To jsou dvě oblasti, které se dnes v automobilové branži skloňují pomalu častěji než slova jako motor a převodovka. Koncern Volkswagen vloni v listopadu oznámil, že investuje 44 miliard eur do elektromobility, autonomních vozidel a dalších technologií budoucnosti, jako je digitalizace nebo sdílení aut. Všechny peníze, které automobilky podobným způsobem vydávají, ale nemusí jít do klasických "přízemních" aut, případně služeb s nimi spojených.

Někteří kapitáni autoprůmyslu se zahleděli do nebes. Jejich investice plynou i ke start-upům, které se zabývají vývojem zcela nového typu dopravního prostředku: létajícího elektrického a bezpilotního, nebo dokonce autonomního dronu. Podobné létající tiché a bezemisní stroje by měly ulehčit přetíženým centrům měst.

Německý start-up Volocopter dostal od koncernu Daimler 25 mi­lionů eur. Volocopter přitom vyvíjí elektrický autonomní vrtulník s osmi rotory, který by měl sloužit jako létající taxík. Audi zase na loňském autosalonu v Ženevě ukázalo světu koncept Pop.Up Next. Jedná se o kapsli, která se bude moci pohybovat po zemi s využitím speciálního podvozku nebo ve vzduchu v závěsu pod dronem. Na jejím vývoji spolupracuje i Airbus, který má v plánu rovněž vlastní dron. A není sám, podobnou vizi má Boeing, výrobce vrtulníků Bell nebo společnost Uber.

Letecká budoucnost zajímá rovněž Číňany. Tamní automobilový koncern Geely, do nějž patří i evropské značky Volvo nebo Lotus, na konci roku 2017 koupil americkou firmu Terrafugia. Ta slibuje, že již letos uvede na trh jakýsi hybrid mezi letadlem a autem s názvem Transition.

Inženýři do vývoje

Vše se to sice může zdát jako vzdálená utopie, již teď je ale třeba na německém trhu práce patrné, že roste zájem o inženýry, kteří by se vývojem podobných dopravních prostředků zabývali. Německý oborový magazín Automobilwoche například uvádí, že zatímco v roce 2017 poptávaly u západních sousedů firmy zabývající se vývojem létajících taxi necelé tři desítky lidí, vloni jich již bylo přes dvě stě.

Obor je navíc pro potenciální zaměstnance velice zajímavý: vývojoví inženýři jsou totiž na trhu práce velice žádaní a mohou si vybírat. Společnosti, jako je zmíněný Volocopter, dokážou prázdné místo zaplnit během dvaceti dnů. Pro srovnání: najít vývojového pracovníka v oblasti autonomního řízení zabere automobilkám 47 dní.