Patrně hlavní věc, kterou si s osobou prvního československého ministra financí Aloise Rašína spojujeme, je silná a stabilní koruna. Měnová odluka přitom byla jen prvním krokem na cestě k tomuto cíli. Množství oběživa od roku 1914 rychle narůstalo ve všech státech, které se zapojily do první světové války. Aby byly schopny financovat totální válku, všechny opustily zlatý standard. V Německu dosáhla inflace během válečných let 1141 procent, ve Velké Británii 1154 procent.

Situace v habsburské monarchii nebyla jiná: zatímco na počátku války bylo v oběhu 2,1 miliardy korun, v době jejího rozpadu již přes 30 miliard.

A v nástupnických státech inflace dále rychle narůstala, takže v době provedení měnové odluky to bylo již 37,5 miliardy.

Měnová odluka nebyla jen vytvořením důležitého atributu státní suverenity − samostatné měny. Byla i aktem politické sebezáchovy. Sám Rašín dával do přímé souvislosti inflační politiku a nástup bolševického režimu v Maďarsku v březnu 1919. Podobnému scénáři chtěl zabránit v ČSR. Inflace sice pokračovala dále, avšak podstatně pomalejším tempem. Hyperinflačního rozvratu, který zažili sousedé jako Maďarsko, Rakousko, Polsko a nakonec v roce 1923 i Německo, byla republika ušetřena. I přesto československá koruna oslabovala. Podle údajů historika Vlastislava Laciny se prodávala na curyšské burze v květnu 1919 ještě za 34 švýcarských centimů, v srpnu za 20 a do počátku roku 1920 klesla na pouhých 5 centimů.

Odrážela se v tom i prostá, psychologicky snadno vysvětlitelná nedůvěra aktérů trhu k nově vzniklým, nestabilním a těžko čitelným státním entitám ve střední Evropě, mezi něž patřilo i Československo.

Sen o silné koruně

Rašínovým dlouhodobým cílem se stalo dosažení hodnoty 20 centimů. Byl to ambiciózní cíl a z hlediska struktury československé ekonomiky i nanejvýš sporný. Zhodnocování měny vidí rádi věřitelé, respektive obecně držitelé peněz. Poškozuje naopak dlužníky a exportéry, jimž se nesnadněji proniká na zahraniční trhy.

Československo ovšem zdědilo tři čtvrtiny průmyslové základny habsburské monarchie. Tomu neodpovídala velikost trhu se čtvrtinovým počtem obyvatelstva. Ekonomika nového státu se tak stala bytostně závislou na exportu. Proto také Rašínova následná deflační politika vytvořila tak širokou frontu nepřátel.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.