Umělé světlo je základ civilizace: osvobození od závislosti na střídání dne a noci znásobilo možnosti člověka. Od louče k LED žárovkám technika urazila dlouhou cestu, která ale nekončí, protože současné zdroje světla mají i své mouchy.
Klasická žárovka mění na světlo jen asi pět procent elektrické energie, zatímco zbytek se ztrácí jako teplo. Má ale i přednosti, například neobsahuje žádné jedy a jde bez problémů recyklovat. Přinejmenším stejně významnou výhodu, díky níž je stále žádaná, představuje její světlo. Vyzařuje totiž spojitě celé spektrum viditelných vlnových délek a zasahuje i do infračervené části, stejně jako slunce. Téměř se tedy neliší od denního, což je pro psychickou pohodu v místnosti neocenitelná vlastnost.
Není žárovka jako žárovka
Velká spotřeba energie ale vede ke snahám o úspornější náhrady (někdy poněkud netakticky vynucované i úředními nařízeními). Tak se dostaly do popředí další zdroje elektrického světla. Jednou z prvních a stále nabízených náhrad za klasické žárovky jsou takzvané úsporné žárovky, ve skutečnosti kompaktní zářivky v žárovkové patici.
Světlo v nich vzniká úplně jinak: zatímco v běžné žárovce se žhaví wolframové vlákno, tady jde o elektrický výboj ve zředěném plynu nebo rtuťových parách. Protože ten ale vyzařuje především v ultrafialové části spektra, je vnitřní povrch baňky potažen luminoforem − látkou, která UV záření mění na viditelné.
Účinnost kompaktních zářivek je okolo 20 až 35 procent a životnost představuje tisíce hodin, tím ale jejich přednosti také končí. Především jsou drahé a ekologicky závadné (kvůli rtuti jde o mimořádně nebezpečný odpad). Jejich světlo bliká v rytmu dvojnásobku kmitočtu rozvodné sítě, což sice lidské oko většinou nepostřehne, ale za určitých okolností (například na pracovištích s obráběcími stroji) to je nebezpečné.
Z OLED žárovek lze vytvářet svítící plochy libovolného tvaru a velikosti. Vydávat světlo tak mohou stěny, nábytek či okna.
Podstatně lepší náhradou za klasické žárovky jsou svítidla LED, v nichž světlo vzniká na přechodu dvou látek s různým typem vodivosti. Jejich účinnost se pohybuje mezi 30 a 40 procenty, což z nich dělá momentálně nejefektivnější běžně dostupný zdroj světla. Také ale nepostrádají nedostatky. Jejich spektrum není spojité a mají rovněž malý vyzařovací úhel − aby se jejich osvětlení přiblížilo žárovkovému, musí se těleso sestavovat z většího množství LED.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později