Na konci loňského roku objevil náhodný kolemjdoucí na bývalé skládce v pražských Modřanech desítky vyhozených dopisů a balíků. Byly mezi nimi i úřední zásilky s doručenkami. U těch přitom platí takzvaná fikce doručení. To znamená, že i když se dopis nikdy nedostane do rukou adresáta, po 10 dnech od chvíle, kdy adresát dostal do schránky oznámení o uložení dopisu na poště, se považuje za doručený. Adresátovi pak začíná běžet lhůta pro úkon, o němž ho úřad v dopise informuje, například pro zaplacení dluhu nebo pro podání odvolání. Případ z Modřan tak vyvolává otázku, jestli by nebylo vhodné fikci doručení v českých zákonech přehodnotit.
Případy, kdy adresát tvrdí, že se o úředním dopise vůbec nedozvěděl, evidují soudy i úřady. "Je tomu tak zpravidla v exekučním řízení," říká předseda soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl. A na stížnosti svých klientů na problémy s doručováním poukazují i advokáti. "Nejčastěji se týkají doručení do špatné schránky," popisuje svou zkušenost partner advokátní kanceláře bpv Braun Partners David Vosol.
To může mít pro adresáta neblahé následky. Pokud mu totiž úřad v dopise sděloval, že má zaplatit například pokutu nebo dluh, může být po uplatnění fikce doručení a nabytí právní moci rozhodnutí proti adresátovi zahájena exekuce. A to přesto, že úřední výzvu k zaplacení neviděl ani nečetl. Obrana proti běžící exekuci pak může být složitá a finančně náročná. Zmeškat může adresát také například lhůtu pro odvolání nebo podání připomínek ke stavbě v sousedství svého domu.
Doručeno i na skládce
Samotný fakt, že se úřední dopisy na doručenku ocitly na skládce, přitom zdaleka nemusí představovat pro adresáta "omluvenku", která ho zbaví nepříjemných následků nepřevzetí zásilky. "Na uplatnění fikce doručení nemá vliv skutečnost, zda po uplynutí úložní doby došlo ke vhození doručované písemnosti do schránky adresáta," vysvětluje advokát Pavel Juřička z kanceláře Taylor Wessing. Důležité je podle něj to, jestli adresát dostal do schránky alespoň oznámení o neúspěšném doručení písemnosti a jejím uložení na poště. V takovém případě totiž měl možnost se s obsahem dopisu seznámit, i když ho pošta ztratila nebo omylem vydala někomu jinému. Oznámení, které adresát dostává do schránky, totiž vedle obšírného poučení obsahuje název odesilatele a zpravidla i číslo jednací. Adresát si tak snadno s tímto ústřižkem může zajít na úřad nebo na soud, který mu dopis poslal, a seznámit se s obsahem nedoručené zásilky přímo tam.
I o neúspěšném doručení pošta informuje odesilatele. "Pokud tedy správní či daňový orgán disponuje doručenkou s odtrženým ústřižkem a zaškrtnutým políčkem, že toto poučení bylo zanecháno ve schránce, představuje takový důkaz dostatečné opodstatnění pro uplatnění fikce," vysvětluje dále Juřička.
A právě od uložení zásilky na poště se počítá desetidenní lhůta, po jejímž uplynutí se zásilka považuje za doručenou. Státní úřady pak budou s fikcí doručení počítat se všemi důsledky, dokud adresát nenamítne opak. Jenže pokud úřední zásilku vůbec nečekal a nedostal ani oznámení o jejím uložení na poště, těžko bude protestovat.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později