Češi více než kdy dříve využívají opravná a dodatečná daňová přiznání, prostřednictvím kterých mohou napravit chyby ve svých daních, a vyhnout se tak pokutě od finančního úřadu. Zatímco v roce 2013 jich podali 341 tisíc, v roce 2017 to bylo přes 616 tisíc.

Přesné důvody, které daňové poplatníky vedou k dodatečnému nahlašování příjmů, neznáme. Finanční úřady jejich motivy neřeší ani nijak neevidují. Možné vysvětlení vidí Generální finanční ředitelství v tlaku soudů, které přezkoumávají postup daňové správy, na to, aby tam, kde mají finanční úřady podezření na chybu, raději vyzvaly daňového poplatníka k dobrovolnému podání dodatečného daňového přiznání, než zahajovaly dražší a administrativně náročnější daňovou kontrolu.

Tento postup soudy finančním úřadům připomínají opakovaně. Naposledy to loni v srpnu udělal Nejvyšší správní soud. V případu bruntálského zpracovatele kovů Global Tungsten & Powders potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ostravě, podle nějž je potřeba ctít hierarchii postupů, které finančním úřadům předepisuje daňový řád. Pokud tak zahájí daňovou kontrolu, aniž by předtím vyzvaly daňového poplatníka k podání dodatečného daňového přiznání, je taková kontrola nezákonná.

Dodatečné daňové přiznání poplatníkům také umožňuje ušetřit na pokutách. Musí sice finančnímu úřadu zaplatit úrok z prodlení, který aktuálně činí 15,75 procenta ročně, ale vyhnou se penále. To může vyšplhat až na 20 procent částky, kterou správce daně při kontrole daňovému poplatníkovi doměřil.

Zahraniční příjmy nově jen s razítkem

Podle daňových poradců pak mohla k výraznému nárůstu dodatečných a opravných daňových přiznání přispět i změna přístupu finančních úřadů k příjmům ze zahraničí. "Dříve bývalo běžné, že poplatník v daňovém přiznání uvedl zahraniční daň nebo příjem a potvrzení o těchto údajích zasílal na finanční úřad dodatečně, jakmile je měl k dispozici," popisuje senior manažerka v oddělení daní poradenské společnosti Deloitte Lucie Rytířová. V posledních letech je ale úředníci žádají už při podání daňového přiznání. Jenže v tu chvíli v mnoha případech poplatníci potvrzení z ciziny ještě nemají. "Maximální lhůta pro podání daňového přiznání v Česku je 10 měsíců po skončení roku, tedy pro zdaňovací období kalendářního roku 2017 uplynula 1. listopadu 2018. Přitom třeba konečnou výši německé daně za rok 2017 zná poplatník běžně až začátkem roku 2019," vysvětluje Rytířová.

Lidé i firmy proto teď podávají řádné daňové přiznání bez zahraničních příjmů, a teprve až na ně získají oficiální potvrzení, podají dodatečný formulář, v němž je doplní.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.