Vyšehrad: Po stopách prvních českých králů

K Vyšehradu se váže mnoho pověstí z počátků českých dějin. Tou nejznámější je asi legenda o bájném knížeti Krokovi, jenž měl na pravém břehu řeky Vltavy vystavět na vysoké skále hrad, který později dostal jméno Vyšehrad. Právě perfektní lokace lákala k osídlení již v nejstarších dobách, nicméně první spolehlivé doklady o existenci vyšehradského hradiště pocházejí až z poloviny 10. století. Na konci století 11. zde sídlil první český král Vratislav II., který zde zřídil vyšehradskou kapitulu. Právě od vlády Vratislava II. zažil Vyšehrad období svého největšího rozkvětu a slávy, neboť na krátkou dobu, přesněji do roku 1140, vystřídal Pražský hrad jako sídlo českého panovníka.

Jakmile však panovnickým sídlem přestal být, začal upadat. Nový význam vtiskl Vyšehradu až Karel IV. Představoval totiž pro něj symbol nejstarších českých dějin, a tak když v roce 1348 založil Nové Město pražské, Vyšehrad připojil k jeho hradbám. Nadějný rozkvět však utnuly husitské války, zpustlý objekt navíc utrpěl další škody také při dvojím dobývání Prahy Švédy v letech 1639 a 1648.

Barokní pevnost

Současná podoba Vyšehradu se začala formovat až ve druhé polovině 17. století, kdy se bývalé královské sídlo začalo proměňovat v barokní pevnost. Právě tato etapa opět obnovila starodávnou slávu vyšehradské pevnosti. K citadele s mohutnými bastiony a majestátní Leopoldově bráně pak v průběhu 19. století přibylo národní pohřebiště se Slavínem a novogotická přestavba kostela svatého Petra a Pavla, jež jsou dodnes důležitými prvky celého objektu. Více než tisíciletá historie Vyšehradu je, alespoň prozatím, završena nedávnou revitalizací tamních vinic i rozsáhlou parkovou úpravou.

Ačkoliv na Vyšehrad vede mnoho různých tras, tou nejkrásnější je klikatá cesta částečně směřující po širokých schodech z Výtoně směrem na Rašínovo nábřeží. Cestou se navíc můžete pokochat vrcholným dílem českého kubismu v podobě Kovařovicovy vily, jež byla postavena na počátku 20. století podle návrhu architekta Josefa Chochola. Jakmile vystoupáte na samotnou pevnost, otevře se před vámi majestátní bazilika svatého Petra a Pavla, jež svým vzezřením utváří možná nejdůležitější část Vyšehradu.

V těsném sousedství chrámu se nachází slavný vyšehradský hřbitov, kde je pochováno na 600 významných českých osobností, například skladatelé Bedřich Smetana a Antonín Dvořák, malíř Vojtěch Hynais či spisovatelé Karel Čapek a Karel Hynek Mácha.

Tečka u kaktusů

Vyšehrad je však znám nejen svými stavbami a památkami, ale především mnoha romantickými zákoutími, vyhlídkami na Vltavu a Hradčany, krásnými parky, dětskými hřišti a bohatým programem. Při procházkách zdejším areálem se navíc můžete pokochat několika architektonickými zajímavostmi. Najdete zde mnoho významných soch, například jezdeckou sochu svatého Václava, která byla původně umístěna na Václavském náměstí. Kuriozitou jsou i Čertovy sloupy, tři kusy kamenného sloupu starých Slovanů z dob dávno minulých, u nichž neznáme ani jejich původ, ani účel, kterému měly sloužit.

Po stopách prvních českých králů

Prohlédnout fotogalerii

Významnou stavbou je rotunda svatého Martina, největší a nejstarší zachovaná rotunda na území hlavního města. Postavena byla již ve druhé polovině 11. století.

Přes Cihelnou bránu, severní vstup do pevnosti, který byl vybudován v empírovém stylu v roce 1841 a kde také naleznete hlavní vstup do spletitého systému podzemních chodeb, opustíme areál hradu a vydáme se do blízkého nuselského údolí. Podél parku Folimanka dojdeme až k výjimečnému kostelu Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého. Za vidění stojí zejména hvězdicová klenba kostela, jenž byl založen Karlem IV. přímo naproti Vyšehradu.

Procházku zakončíme v botanické zahradě na Albertově. Zahrada, která byla otevřena roku 1898, tvoří dokonalou oázu odpočinku a poznání. S rozlohou více než 3,5 hektaru areál nabízí několik expozic. Mezi ty nejzajímavější patří stálá expozice tropů a suchých subtropů s významnou sbírkou kaktusů a sukulentů.