Elon Musk, Mark Zuckerberg nebo Masajoši Son. Tito podnikatelé mají pozornost zaručenou. První je vizionář, jehož slova přitahují média i investory jako magnet, druhý pak muž, na jehož sociální síti komunikuje půlka světové populace. Masajošimu Sonovi zase k primární emisi směřují jeho obří investice v podobě Uberu a Lyftu. Světový byznys se nicméně odehrává i mimo první stránky mezinárodních médií. Ty skryté příběhy pak jsou mnohdy mnohem barvitější a zajímavější než mnohokrát omílané úspěchy slavných. Týdeník Ekonom vybral sedm podnikatelských osobností, kapitánů průmyslu a investorů, jejichž příběhy nejsou tak medializované, a které přesto stojí za to v příštím roce sledovat.

Larry Culp: Kapitán potápějící se lodi

jarvis_5c1a51d2498e6a73a34627a0.jpeg
Foto: archiv GE

Korporátních šéfů, kteří před sebou mají v příštím roce pořádnou výzvu, je mezi firmami zahrnutými v indexu Standard & Poor's 500 odhadem 495, žádný z nich nebude ovšem zachraňovat takovou klasiku, jako je General Electric. Larry Culp se o to jako výkonný ředitel pokusí. Průmyslový kolos, jehož kořeny sahají k Edisonovi, má za sebou naprosto zoufalou dekádu, od odchodu Jacka Welche se mu těžce nedaří a v posledních letech sešup zrychluje. Jen letos někdejší opora americké ekonomiky ztratila polovinu tržní kapitalizace. Firma je navíc hluboce zadlužená (nemluvě o vyšetřování amerického ministerstva financí ohledně specifických účetních praktik) a s aktuálně stále strměji rostoucí skepsí trhu se jí prodražuje financování. V této situaci pak loni v říjnu Culp nahradil Jeffreyho Immelta s úkolem od akcionářů tento trend co nejrychleji zvrátit.

V rámci prvních kroků se ukázal jako prorok deprese: odepsal 22 miliard, sundal dividendu na jeden cent a varoval, že trhy by měly očekávat další špatné zprávy. Kromě toho nicméně mluvil o životní výzvě a dostatku energie GE z problémů dostat. Všeobecně se očekává, že v roce 2019 Culp zahájí výprodej zbytných aktiv GE (zmiňuje se především divize výroby zdravotnického vybavení GE Healthcare i podíl firmy v těžařské společnosti Baker Hughes), gordický uzel problémů General Electric nicméně leží v GE Power. Ta je podle všeho absolutně nepřipravena na aktuální posun směrem k obnovitelným zdrojům. Celá firma si láme hlavu, jak tento klíčový segment znovu nastartovat. To je hlavní Culpův úkol pro rok příští i ty následující.

Michael Bloomberg: Pokračování druhé kariéry?

jarvis_5c1a51d2498e6a73a34627a4.jpeg
Foto: Reuters

Nejnovějším předákem podnikatelů snažících se o úspěch v politice je Michael Bloomberg. Bývalý starosta New Yorku opět vážně uvažuje, že by se postavil na start demokratických primárek a popral se o možnost vyzvat Donalda Trumpa. Pokud do tohoto souboje vstoupí, svět médií by mohla v roce 2019 čekat jedna zásadní transakce: Bloomberg už totiž oznámil, že by v tomto případě prodal svůj podíl v tiskové agentuře, kterou zakládal a která nese jeho jméno.

Pro byznys by se nic zásadního nezměnilo. Bloomberg sice vlastní 88 procent firmy, na exekutivě se ale výrazně nepodílí. Posledních 18 let řeší především politiku, má odsloužená dvě volební období jako starosta New Yorku a před minulými volbami dlouho zvažoval možnost postavit se Trumpovi jako nezávislý. Nakonec však nechtěl tříštit hlasy Hillary Clintonové. Pokud se opravdu definitivně rozhodne, bude mít pro svoji kampaň k dispozici obrovské množství peněz. Rovněž to bude znamenat, že si na miliardáře v politice budeme muset zvyknout.

Gina Rinehartová: Žena bojující proti klimatické změně

jarvis_5c1a51d2498e6a73a34627a8.jpeg
Foto: Reuters

Je alergická na termín dědička, má pocit, že ji strká do kategorie Paris Hiltonové. Když její otec Lang Hancock v roce 1992 zemřel, jeho byznys byl v bankrotu. A jak se od té doby daří australské ekonomice (naposledy v recesi byla v roce 1991), tak se daří i Gině Rinehartové, majitelce těžařského gigantu Hancock Prospecting. Její jmění analytici Bloombergu letos ohodnotili na 22 miliard dolarů. A zároveň ji tímto staví do centra pozornosti. Aby tyto pozice udržela, musí se vyrovnat se záměrem australské vlády proměnit ekonomiku směrem k vyšší ekologické udržitelnosti.

V době všeobecné snahy o politickou korektnost Rinehartová působí jako australský honák krav. Ženám bažícím po kariérním úspěchu doporučila více pracovat, vědecké zjištění o proměnách klimatu odmítla jako hloupost a téměř pěti miliony dolarů podpořila lobbistická hnutí, která tyto zprávy odmítají. Právě politika boje proti globálnímu oteplování ohrožuje Rinehartovou nejvíc. Její byznys, postavený na těžebním prů­myslu (železná ruda, uhlí) a zemědělství, je velmi citlivý jednak na ekologické záměry politiků, dále na odběratelský apetit nedaleké Číny. Snaha australských politiků ozelenit místní ekonomiku či ekonomické zpomalování říše středu by mohly Rinehartovou velmi bolet.

Ray Dalio: Investiční filozof čekající turbulence

jarvis_5c1a51d3498e6a73a34627ac.jpeg
Foto: Reuters

Hospodářské zpomalení je za dveřmi, korekce v závěsu za ním. Už konec roku 2018 naznačil, že časy hojnosti pro investory končí, podle všeho nastává doba, kdy si své budoucí výnosy budou muset vykoupit vyšší hladinou stresu. Což je scénář, ke kterému se modlí největší burzovní spekulanti. V době rozkolísaných finančních trhů a vystresovaných malých investorů mají ti profesionální nejvyšší šance. Ray Dalio, šéf hedgeového fondu Bridgewater Associates, už pomalu jde do boje. Poslední roky pro něj nebyly příliš zajímavé, loňský si zpestřil vydáním své filozofující biografie pod názvem Principles. Nyní je čas vrátit se k tomu, co umí tato legenda nejlépe. Velké sázky, které většinou vycházejí. Daliova hlavní investiční myšlenka tak v tuto chvíli zní: sázka na propad akcií největších evropských firem. Ze stopadesátimiliardových aktiv jeho fondu leží v tuto chvíli sedmina (téměř 22 miliard dolarů) na přesvědčení, že evropský ekonomický růst nestojí na pevných základech a velmi brzy se zhroutí. Pro Dalia je to klíčová otázka. Z největších hráčů na poli hedgeových fondů totiž na tohle přesvědčení sází relativně osamoceně. Investiční filozof tak během příštího roku může pozbýt statusu legendy. Anebo se zařadit mezi nesmrtelné.

Thi Phuong Thao Nguyen: Bod zlomu pro letušky v bikinách

jarvis_5c1a51d3498e6a73a34627b0.jpeg
Foto: Reuters

Buď vybuduje vlastní východoasijskou verzi Emirates, nebo dopadne jako mnohé nízkonákladové aerolinky živořící na hraně bankrotu. Tyto dva scénáře kladou experti před pětačtyřicetiletou Thi Nguyen. Ženu, jejíž aerolinky VietJet Air naučily Vietnamce létat. Její dosavadní příběh je dokonalá success story o podnikatelce, jež vyhmátla příležitost a vybudovala trh, který v někdejší komunistické diktatuře neexistoval. Odměnou za to jí jsou vlastní aerolinky, které uskuteční denně na 300 letů po Vietnamu a jihovýchodní Asii, plus flotila 36 vlastních airbusů. V tomto roce se jedna z nejbohatších žen Asie ocitne na rozcestí. Buď zůstane dominantní silou v domácím Vietnamu, nebo se svými VietJet Air nastoupí cestu směrem k zahraniční expanzi a začne pracovat na tom, aby se Ho Či Minovo město stalo dopravním hubem pro východní Asii srovnatelným třeba s Dubají.

Nikolaj Storonovský: Ten, který zlobí finančníky

jarvis_5c1a51d3498e6a73a34627b4.jpeg
Foto: Getty Images

Na konci roku dostal nejprve licenci na bankovní služby v Japonsku a Singapuru, v prosinci pak skrze Litvu teoreticky pokryl Evropu. Start-up Revolut podnikatele Nikolaje Storonovského stále hodlá sázet především na mobilní technologie. Jeho aktuálně plánovaná plnoformátová banka verze 4.0 začne ohrožovat finanční domy po celé Evropě. Revolut by se tak mohl stát průlomovým start-upem, jenž osloví široké vrstvy zákazníků a zprostředkuje jim potenciál fintechu.

S penězi od investorů, kteří aktuálně Revolut oceňují na 1,7 miliardy dolarů, staví Storonovský systém, který by se měl vyrovnat nabídce tradičních finančních domů v plné šíři. Storonovský by tak mohl být na začátku cesty, která zatřese tradičním sektorem a která by z něj mohla udělat jednoho z nejbohatších mužů světa. V následujících letech nicméně potřebuje udělat průlom a přesvědčit kritickou masu, že Revolut je stejně dobrá značka jako ty, které nosí v peněžence na svých bankovních kartách.

Mohamed Dewji: Africká podnikatelská naděje

jarvis_5c1a51d3498e6a73a34627b8.jpeg
Foto: mohammeddewji.com

Tanzanský Mohamed "Mo" Dewji, šéf a majitel v Evropě prakticky neznámého kolosu MeTL Group, je sedmnáctým nejbohatším mužem Afriky a jejím nejmladším miliardářem vůbec. Jeho kolos, vyrábějící především věci každodenní potřeby (od zubní pasty přes čaj až po chleba), nyní stojí před bitvou o udržení vlastních pozic a potenciální expanzi s Číňany. Průměrný Tanzanec je schopný přežít jen z produktů koncernu MeTL. Muž s americkým vzděláním a několikaletou zkušeností z Wall Street ve východní Africe buduje na základech rodinné firmy konglomerát, který se postará o všechny základní potřeby svých spoluobčanů. V portfoliu jeho aktivit tak jsou vedle potravinářského a chemického průmyslu i stavebnictví napojené na rezidenční development, textilní průmysl a obchodní společnosti, zprostředkovávající export a import, se sítí 11 zahraničních poboček po celé subsaharské Africe (a v Dubaji). S relativně bohatnoucí Afrikou má Dewji solidně nakročeno k dalšímu růstu. Musí se pouze vypořádat s rostoucí konkurencí zahraničního byznysu stále častěji cílícího na africké masy.

Související