Tři dny nemocenské na vlastní účet
Od prvního dne příštích letních prázdnin skončí po deseti letech takzvaná karenční doba v nemocenské, během níž se zaměstnancům první tři dny nemoci nevyplácí náhrada mzdy. Opatření zavedla vláda v roce 2008 kvůli úsporám a nemocnost poté skutečně mírně klesla. Zrušení karenční doby se stalo evergreenem volebních programů sociálních demokratů, kteří jej nakonec prosadili do programového prohlášení vlády přes protesty zaměstnavatelských svazů. Náhrada mzdy v prvních třech dnech nemoci bude činit 60 procent vyměřovacího základu. Zaměstnavatelům bude náklady kompenzovat snížení odvodů na zdravotním pojištění o 0,2 procentního bodu, což stát vyjde zhruba na 3,5 miliardy korun.
Británie v Evropské unii
V březnu 2019 nejspíš Evropskou unii opustí Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Brexit, který si Britové odhlasovali v referendu před dvěma a půl lety, je prvním odchodem členského státu z EU od jejího vzniku. Podmínky odchodu a následné vztahy mezi unií a Velkou Británií jsou stále předmětem tvrdého vyjednávání mezi Londýnem a Bruselem i politického boje v britském parlamentu. Podle čerstvé analýzy České spořitelny bude mít brexit zásadní dopad na české exportéry, kteří do Británie každý rok vyvezou automobily, elektroniku, stroje a další zboží v hodnotě 330 miliard korun. Brexit by tento objem mohl snížit až o 55 miliard korun. Zároveň ovlivní i zhruba na sto tisíc Čechů a dalších 3,5 milionu občanů zemí EU žijících v Británii. Ti se budou muset v průběhu dvouletého přechodného období zaregistrovat, aby v zemi mohli pobývat i nadále.
Osmý Evropský parlament
V květnu 2019 vyprší mandát 751 poslancům, kteří zasedají v pořadí v osmém Evropském parlamentu. Mezi nimi je 21 českých europoslanců v celkem šesti frakcích. Nejpočetněji jsou zastoupeni v rámci Evropské strany lidové, která je s 219 poslanci největší parlamentní skupinou. V květnu se zároveň budou konat evropské volby, z nichž vzejde nové složení parlamentu. Frakci Evropských konzervativců a reformistů do nich povede místopředseda ODS Jan Zahradil, který by se v případě úspěchu své skupiny a dohody s ostatními frakcemi mohl jako takzvaný spitzenkandidat stát předsedou Evropské komise. Své lídry do eurovoleb představily i některé další strany: sociální demokraty povede Pavel Poc, který v Evropském parlamentu zasedá od roku 2009, komunisté nominovali europoslankyni Kateřinu Konečnou a lidovci nasadí europoslance Pavla Svobodu. V čele kandidátky ANO zřejmě stane Dita Charanzová, přičemž piráti a další partaje své lídry teprve vyberou.
Junckerova Evropská komise
Na podzim příštího roku skončí současné složení dalšího z vrcholných evropských orgánů, Evropské komise. Pod předsednictvím neoblíbeného Lucemburčana Jeana-Clauda Junckera v ní zasedá také česká eurokomisařka Věra Jourová, která má na starosti portfolio spravedlnosti, ochrany spotřebitele a rovnosti pohlaví. Premiér Andrej Babiš ji letos v květnu oslovil s dotazem, zda chce v této funkci pokračovat, takže je možné, že příštím zástupcem Česka v komisi bude znovu Věra Jourová. V takovém případě by zřejmě česká vláda, která kandidáta na eurokomisaře vybírá, usilovala o významnější portfolio, než jaké Jourová dosud vedla.
Kožešinové farmy
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později