Tři dny nemocenské na vlastní účet
Od prvního dne příštích letních prázdnin skončí po deseti letech takzvaná karenční doba v nemocenské, během níž se zaměstnancům první tři dny nemoci nevyplácí náhrada mzdy. Opatření zavedla vláda v roce 2008 kvůli úsporám a nemocnost poté skutečně mírně klesla. Zrušení karenční doby se stalo evergreenem volebních programů sociálních demokratů, kteří jej nakonec prosadili do programového prohlášení vlády přes protesty zaměstnavatelských svazů. Náhrada mzdy v prvních třech dnech nemoci bude činit 60 procent vyměřovacího základu. Zaměstnavatelům bude náklady kompenzovat snížení odvodů na zdravotním pojištění o 0,2 procentního bodu, což stát vyjde zhruba na 3,5 miliardy korun.
Británie v Evropské unii
V březnu 2019 nejspíš Evropskou unii opustí Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Brexit, který si Britové odhlasovali v referendu před dvěma a půl lety, je prvním odchodem členského státu z EU od jejího vzniku. Podmínky odchodu a následné vztahy mezi unií a Velkou Británií jsou stále předmětem tvrdého vyjednávání mezi Londýnem a Bruselem i politického boje v britském parlamentu. Podle čerstvé analýzy České spořitelny bude mít brexit zásadní dopad na české exportéry, kteří do Británie každý rok vyvezou automobily, elektroniku, stroje a další zboží v hodnotě 330 miliard korun. Brexit by tento objem mohl snížit až o 55 miliard korun. Zároveň ovlivní i zhruba na sto tisíc Čechů a dalších 3,5 milionu občanů zemí EU žijících v Británii. Ti se budou muset v průběhu dvouletého přechodného období zaregistrovat, aby v zemi mohli pobývat i nadále.
Osmý Evropský parlament

V květnu 2019 vyprší mandát 751 poslancům, kteří zasedají v pořadí v osmém Evropském parlamentu. Mezi nimi je 21 českých europoslanců v celkem šesti frakcích. Nejpočetněji jsou zastoupeni v rámci Evropské strany lidové, která je s 219 poslanci největší parlamentní skupinou. V květnu se zároveň budou konat evropské volby, z nichž vzejde nové složení parlamentu. Frakci Evropských konzervativců a reformistů do nich povede místopředseda ODS Jan Zahradil, který by se v případě úspěchu své skupiny a dohody s ostatními frakcemi mohl jako takzvaný spitzenkandidat stát předsedou Evropské komise. Své lídry do eurovoleb představily i některé další strany: sociální demokraty povede Pavel Poc, který v Evropském parlamentu zasedá od roku 2009, komunisté nominovali europoslankyni Kateřinu Konečnou a lidovci nasadí europoslance Pavla Svobodu. V čele kandidátky ANO zřejmě stane Dita Charanzová, přičemž piráti a další partaje své lídry teprve vyberou.
Junckerova Evropská komise

Na podzim příštího roku skončí současné složení dalšího z vrcholných evropských orgánů, Evropské komise. Pod předsednictvím neoblíbeného Lucemburčana Jeana-Clauda Junckera v ní zasedá také česká eurokomisařka Věra Jourová, která má na starosti portfolio spravedlnosti, ochrany spotřebitele a rovnosti pohlaví. Premiér Andrej Babiš ji letos v květnu oslovil s dotazem, zda chce v této funkci pokračovat, takže je možné, že příštím zástupcem Česka v komisi bude znovu Věra Jourová. V takovém případě by zřejmě česká vláda, která kandidáta na eurokomisaře vybírá, usilovala o významnější portfolio, než jaké Jourová dosud vedla.
Kožešinové farmy

Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



