Česko čeká platební revoluce. Převod z účtu na účet bude za pár vteřin

Česko vstupuje do éry okam­žitých plateb, které banky připíšou na účet příjemce v jiné bance za několik málo vteřin, poté co je odesílatel zadal. Rychlé převody budou fungovat nejen v pracovní dny, ale i o víkendech či svátcích. Novinka má poten­ciál způsobit v Česku platební revoluci. Okamžité transakce by mohly konkurovat kartám, a vytlačit tak mezičlánek v podobě karetních asociací, jako jsou Mastercard nebo Visa.

Jedině při placení platební kartou měl doposud obchodník okamžitě jistotu, že od zákazníka peníze dostane. Pokud zákazník platil on-line, dostal obchodník peníze na účet během několika hodin. Klasický převod oproti tomu trval až 24 hodin.

A právě to se teď změní. Česká národní banka, přes jejíž systém mezibankovní transakce procházejí, doposud zpracovávala platby po ucelených blocích a jen v úřední dny do 17. hodiny. Od listopadu ale umožňuje i zúčtování po jednotlivých transakcích, a to nonstop.

Teď je jen na bankách, odkdy novinku zpřístupní zákazníkům. Od 19. listopadu to udělala Česká spořitelna a o čtyři dny později se k ní připojila Air Bank. Ta ale zatím v rámci testovacího provozu umožňuje využívat okamžité platby jen svým zaměstnancům. K uskutečnění rychlé platby je ovšem potřeba nejen to, aby ji podporovala banka odesílatele, ale zároveň ji musí umět přijmout banka příjemce. Novinka se navíc týká jen jednorázových plateb, nikoliv trvalých příkazů.

ČNB si za okamžitou platbu účtuje 10 haléřů, o haléř více než za běžný převod peněz.

Spektrum bank, které okamžité platby umožňují, se ale bude postupně rozšiřovat. Během příštího roku je chce nabídnout sedm bank. Jsou mezi nimi i ČSOB, Komerční banka a Fio banka, které jsou po České spořitelně na tuzemském trhu co do počtu klientů největší.

Jako kdysi bezkontaktní karty

Rychlé mezibankovní převody peněz tak mohou dramaticky změnit způsob placení. "Prakticky si to můžeme představit tak, že kupující v elektronickém bankovnictví zadá platbu za zboží a zároveň prodávající hned vidí, že ta platba proběhla. Tím lze úplně obejít infrastrukturu karetních společností," popisuje vedoucí partner společnosti PwC Petr Ložek.

Novinka by podle něj mohla odstartovat podobnou revoluci, jakou před lety přinesly bezkontaktní karty. Ty zpočátku experti považovali jen za jiný technický způsob ověřování. Lidé ale díky tomu, že nemuseli zadávat PIN, začali karty využívat k placení malých částek do 500 korun. "Relativně malá novinka tak měla na českém trhu enormní dopad a výrazně přispěla k omezení používání hotovosti," upozorňuje Ložek.

Vedle maloobchodu by okamžité platby mohly najít využití i v mezipodnikové fakturaci. Nicméně systém má jedno omezení − centrální banka v tomto režimu umožňuje převést maximálně 400 tisíc korun. Právě podniky by tak mohly snadno narazit na strop.

Rozhodne cena

O tom, zda potenciál rychlých plateb najde využití, rozhodne výše poplatků. V současné době si karetní asociace účtují jedno až tři procenta z každé transakce. Vydělávají tak na poplatcích miliardy korun ročně. Jen loni totiž Češi kartou zaplatili přes 540 miliard korun.

Oproti tomu ČNB si bude za každou okamžitou transakci účtovat 10 haléřů. To je jen o haléř víc, než kolik jí banky platí za běžné platby. Nicméně například Česká spořitelna okamžité převody zpoplatnila stejně jako takzvané expresní platby, které provádí v řádu hodin. Klientům je tak účtuje za 125 korun.

Avšak Raiffeisenbank, Creditas a Equabank zvolily radikálně odlišný přístup. Okamžité platby chtějí nabízet zdarma. A Česká spořitelna pod tlakem konkurence připouští, že by mohla nynější nastavení poplatku ještě přehodnotit.

Že právě cena sehraje klíčovou roli v rozvoji okamžitých plateb, potvrzují i statistiky. Češi denně zadají přes 2,5 milionu plateb. Expresní platby, jež vyjdou v průměru na stokorunu, tvoří ale jen zlomek z nich. Například klienti České spořitelny, která je co do počtu klientů největší na trhu, jich realizují jen 400 za den. Podobná čísla hlásí také ČSOB. Menší banky buď expresní platby vůbec nenabízí, anebo je jejich využití téměř nulové.

Rychlé platby brzdí staré systémy

To, co zatím rozvoj okamžitých plateb brzdí, jsou investice do infrastruktury, které si novinka žádá. "Systémy bank jsou 20 až 30 let staré. Nebyly konstruo­vány s logikou okamžitého zpracování. Typicky se v nich zpracovává určité množství transakcí po dávkách," upozorňuje Petr Ložek z PwC.

Upravit systémy tak, aby zvládly odbavovat platební transakce v řádu sekund, je proto technologicky náročné. "Investice do vybudování infrastruktury a komunikace s Českou národní bankou může být až v řádu desítek milionů korun," uvedl Michal Teubner z Komerční banky. Česká spořitelna náklady na úpravu systému vyčíslila na necelých deset milionů korun. Její IT systémy přitom nedávno prošly velkou modernizací za 100 milionů korun.

Vedle technologických změn si navíc zavedení rychlých plateb žádá i změnu organizace práce uvnitř banky. Zátěž budou znamenat mimo jiné pro compliance oddělení, která se starají o kontrolu plateb v rámci ochrany proti praní špinavých peněz. To může v některých případech platby zdržet. "V obchodních podmínkách máme stanoveno, že banka si vyhrazuje za určitých okolností právo platbu neprovést. Může se tak stát například tehdy, kdy máme pochybnosti o původu prostředků klienta," upozorňuje vedoucí oddělení řízení operačních rizik a AML Air Bank Petr Barák. Platbu může zdržet až do chvíle, než se původ peněz vysvětlí.

Takové prověřování a zdržení platby ale může dát pachatelům trestné činnosti nechtěný signál, že se ocitli v podezření a že by raději měli zmizet z dosahu českých a evropských kontrolních orgánů a policie.

"Pachatelé se kvůli nim mohou dříve než doposud dovtípit, že jsou v podezření," očekává Libor Kazda, ředitel Finančního analytického úřadu, který má v Česku boj proti praní špinavých peněz na starosti. Pro banky ale dál bude platit povinnost mlčenlivosti. Budou tak muset před klienty tajit, že se jejich platba zdržela kvůli prověřování. Dodržovat budou muset dál také veškerá opatření na jejich kontrolu podle zákona proti praní špinavých peněz. Nároky na práci bank v oblasti odhalování trestné činnosti se tak podle Kazdy v důsledku zrychlení převodů peněz podstatně zvýší.

Infografika: Česko čeká platební revoluce. Převod peněz z účtu na účet bude za pár vteřin

Zvětšit přes celé okno

Už teď přitom některé banky zákonem předepsané povinnosti nezvládají plnit. Letos na podzim to ukázala například kauza praní špinavých peněz přes estonskou pobočku Danske Bank. Prvotní výstupy z vyšetřování naznačují, že pobočka měla nedostatky v kontrole a screeningu klientů. Probíhající vyšetřování zahrnuje přes 15 tisíc klientů banky, přes jejichž účty prošlo asi 200 miliard eur.

Do deseti sekund přes hranice

V Evropě už okamžité převody umožňují některé banky ve Velké Británii.

Od loňského listopadu se pak rychlé platby začínají rozbíhat také mezi bankami v eurozóně, a to i tam, kde platby míří přes hranice do jiné země eurozóny.

Podle statistik Evropské rady pro platby tam po šesti měsících od spuštění nového systému probíhalo už 12 tisíc rychlých plateb denně. Nyní je nabízí zhruba 2000 bank, tedy zhruba polovina všech bank v eurozóně. Zájem bank o zapojení do systému rychlých plateb se navíc mezi zeměmi eurozóny podstatně liší. Zatím nejaktivněji se k němu hlásí Německo a Rakousko, kde už okamžité převody umožňuje přes 80 procent bank. Následuje Španělsko, kde dokážou peníze převést okamžitě tři čtvrtiny bank. Naopak v plenkách jsou zatím rychlé platby například v Itálii, kde je dokáže zrealizovat jen pět procent finančních institucí.