Když je třeba svolat valnou hromadu firmy Beznoska, místo jednání je jasné. Majitelé i management firmy, která se specializuje na implantáty pro ortopedii, se většinou schází u čaje a něčeho sladkého v obývacím pokoji nejstarší z vlastníků, manželky zakladatele, 89leté Aleny Beznoskové.
"Majitelky se nezapojují do operativy. Jednou za čas jim prezentuji výsledky, strategii, chci, aby byly informované," popisuje Petr Milata, ředitel a jednatel firmy a vnuk Stanislava Beznosky, který společnost založil. Nejbližší původního majitele, manželka a dvě dcery, společnost vlastní nyní. Řídicí management je v rukou dvou vnuků − Petra Milaty a jeho bratra Pavla. Ti vlastně skládají účty své babičce, matce a tetě. Petr společnosti šéfuje, Pavel se věnuje obchodu. Jejich děda firmu založil v roce 1992 a postupně zapojil jak svého zetě tak i vnoučata. Jde tedy o ryze rodinný podnik.
Petr Milata, 35letý ředitel rodinného byznysu, přiznává, že ne vždy bylo rodinné společenství idylické. Stalo se také, že on i jeho otec z firmy odešli, ale když zakladatel firmy potřeboval pomoc, zase se vrátili. "Rodinná firma přináší i střety, ale ve finále jsme z toho vyšli silnější," je přesvědčený. Časem se silné emoce podle něj zklidní a zvítězí potřeby společnosti. "Otec byl stejný jako děda, oba tvrdě bojovali o své názory. Já si zase v určitém období myslel, že mi patří svět. Ale naše vztahy se nikdy neporušily tak, že by návrat nebyl možný. A já jsem třeba k babičce a dědovi vždy jezdil rád."
Firma má v nabídce 7,5 tisíce výrobků včetně malých šroubů. Na implantáty připadá 90 procent obratu.
Byl i u toho, když se rodinná rada rozhodovala, zda začne podnikat. Ale úplné začátky výroby chirurgické oceli a kostních implantátů v kladenské ocelárně zná jen z vyprávění. Došlo k tomu koncem 60. let minulého století. A právě Stanislav Beznoska na finálních produktech spolupracoval s předními ortopedy. Začátkem devadesátých let šel do důchodu, ale na živnostenský list zajišťoval obchodní vazby mezi Poldi Kladno a lékaři. V roce 1992, rok před tím, než ocelárny zprivatizoval Vladimír Stehlík, privatizoval oddělení výroby pro chirurgii.
Infografika: Klouby pro půl milionu lidí
"Bylo to rozhodnutí celé rodiny, ale kvůli možnému riziku na sebe veškeré podnikání vzal děda. Kdyby to náhodou nevyšlo, aby nás to nepoložilo," vzpomíná Petr Milata na rodinnou radu. Pamatuje si i vznik firemního loga. "Bylo to jednou u babičky po obědě. Já si hrál s autíčky a táta nakreslil do sešitu písmeno B s hadem. To logo používáme dodnes." A dodnes nese firma ve svém názvu i jméno zakladatele. Mimochodem jeho busta je hned ve vestibulu společnosti. Byla tam umístěna loni při oslavách 25 let existence firmy. Zakladatel už se akce ze zdravotních důvodů nezúčastnil a měsíc poté zemřel.
Téma čísla
- Neposlušná koruna. ČNB letos pětkrát zvýšila sazby, česká měna přesto oslabila
- Poslední dva "Klausovi muži" odcházejí. Jak Miloš Zeman změnil ČNB?
- Na krocení hypoték potřebuje ČNB zákon, říká viceguvernér Tomšík. Schvalme ho, účinnost klidně o rok či dva odložme
Rozhovor
Další témata
- První světová válka nezměnila jen mapu Evropy, ale otevřela i cestu dluhům, inflaci a státnímu řízení ekonomiky
- Musíme se stát obrovskou firmou, abychom přežili, říká šéf firmy Beznoska, která vyrobila už půl milionu umělých kloubů
- Spekulanti na pokles navyšují investice, krušné časy pesimistů končí
- Noc za milion dolarů. Kosmické hotely přestávají být utopií
Ze světa práva
Auto
Technologie
Moje tři cesty
Restaurace
Portfolio Ekonomu
"Myslím, že to byla od dědy odvaha, že šel v roce 1992 se svým jménem na trh. Možná to bylo také trochu účelové, protože ho všichni lékaři znali," uvádí Milata. Aktuálně to ovšem na nových trzích neplatí, firma Beznoska prý může vyrábět implantáty nebo traktory, její název nic nenapovídá. "Ale rozhodli jsme se, že jméno nikdy nezměníme. Maximálně uvažujeme, že bychom pro zahraničí založili dceřinou firmu Beznoska Medical či něco podobného," říká Milata. Podle jeho slov v 90. letech nikoho z rodiny nenapadlo, že by firma exportovala na Západ. "V současné době při prezentacích, na výstavách nebo když jsme někde poprvé, musíme vysvětlovat, že působíme v medicínském oboru."
Z loňských tržeb 180 milionů korun představoval vývoz 80 milionů. Zatím převažuje Slovensko, Rusko, Ukrajina, i když nechybí ani dodávky na západní trhy. Aktuálně se firma zaměřila na Portugalsko a Španělsko, odkud chce expandovat do Francie. "Je to běh na dlouhou trať. Nejprve si tam musí sami ověřit, že náš implantát za pět let neselže." V tuzemských nemocnicích snad není ortopedické oddělení, které by nemělo implantáty a k tomu chirurgické nástroje značky Beznoska. Hlavními odběrateli jsou všechny fakultní nemocnice. Za dobu existence firmy dostalo implantáty z Kladna už půl milionu lidí.
Firma má v nabídce 7,5 tisíce výrobků včetně malých šroubů. Nosných implantátů, které představují 90 procent obratu, je kolem pěti stovek. "Primárně děláme velké klouby, tedy implantáty ramena, kyčle a hlavně kolena," uvádí Milata. Nejlevnější implantát přijde na osm tisíc korun, nejdražší je revizní koleno za 160 tisíc. Materiálem je chirurgická ocel, která ovšem už nepochází z kladenských oceláren. "Dovážíme ji z USA nebo ze Švédska. Pamětníci tvrdí, že chirurgická ocel z Poldi byla lepší než ta dovezená třeba nyní ze Švédska."
S proexportním směřováním firmy je spojený rok 2012, kdy Petr Milata začal dělat obchodního ředitele. K dědovi nastoupil už v roce 2005, pak odešel na zkušenou k nizozemské společnosti a na vyzvání dědy se i s otcem vrátil. Zaměřil se jak na tuzemský, tak na zahraniční trh. "Dříve se koukalo na dvě země, nyní na deset až patnáct. Jsme otevření všemu. Sice stále rosteme, ale pomalu a v tom našem byznyse je 200 milionů korun obratu strašně málo," míní současný ředitel firmy Beznoska.
Ve firmě si vyzkoušel mnoho pozic, začínal jako běžný referent. Vlastně začínal už jako kluk. "K dědovi jsme jezdili na vesnici na prázdniny. Vzpomínám si, když mi bylo tak 11 let, na pravidelná školení. Mě a sestřenici, která teď dělá v expedici, děda na zahradě učil, jak se podniká, co je akciová společnost, s. r. o., daně a podobně," popisuje Milata, že v něm možná někde něco z těch rad uvízlo. "Děda měl autoritu, když zvýšil hlas, tak jsme se báli, poslouchali a neodmlouvali."
Nyní Milata ví, že nejdůležitější je být otevřený vůči obchodním partnerům i zaměstnancům. "Neslibovat něco, co nemůžeme splnit, nehrát si na něco, co nejsme. A pak je podstatné být férový," vyjmenovává své podnikatelské zásady. Ve firmě vždy jednal na rovinu, bez kudrlinek, zásadně neřešil věci za něčími zády. "Jsme malá firma, známe se dlouho. Důležité je nedělat zle mezi lidmi, aby atmosféra fungovala dobře. Pak kolektiv sám vypudí každého, kdo nefunguje, nezapadne." Podle ředitele firmy lidé sami chtějí táhnout za jeden provaz. "Ale musí vědět, za kým a kam táhnou. A to bychom jim měli říct my, o to se tady snažím."
Musíme se stát obrovskou firmou, abychom přežili, říká šéf rodinné společnosti Beznoska Petr Milata.
Aktuálně se připravuje na nové nařízení Evropské unie, podle něhož dojde ke snížení počtu autorit, které mohou udílet certifikáty pro výrobce zdravotnických prostředků. V Evropě je takových společností nyní čtyřicet, zbýt by jich mělo necelých deset, v Česku nebude ani jedna. Čekací doby na certifikát se teď pohybují kolem dvou let, po zavedení změn je jasné, že se prodlouží a pro malou českou firmu mohou být likvidační, stejně jako ceny za certifikát, které tím vzrostou. "Toto nařízení beru jako obrovskou příležitost, protože spousta firem bude mít kvůli němu problémy s přežitím a já uvažuji o jejich akvizici," naznačuje Milata směr rodinného byznysu. "Musíme se stát obrovskou firmou, abychom přežili."