Na konci října oslavil bitcoin své desáté narozeniny. Na jeho počátku byl vědecký referát neznámého autora, nedlouho poté měna fakticky vznikla. Pokud jste si v listopadu 2010 koupili dvacet bitcoinů, zaplatili jste za ně 100 korun. Dnes mají hodnotu kolem 30 milionů korun.

Napsali jste příběh lidí, kteří věří novým věcem a mají štěstí.

Z pekla štěstí. Můžete totiž patřit i mezi ty, kteří z různého důvodu o levně zakoupené bitcoiny přišli. Ztratili je, někdo jim je ukradl anebo jste je nedočkavě už před pěti lety prodali. Například před pěti lety za 140 tisíc korun.

To je příběh lidí, kteří věří novým věcem a mají smůlu.

No a pak je příběh lidí, kteří v roce 2010 o nějakém bit­coinu neměli ani potuchy, a pokud ano, tak by do něj rozhodně nedali 100 korun. To je příběh většiny nás ostatních.

A je to také mocná hnací síla, která i jinak chytré a rozumné lidi žene do unáhlených rozhodnutí. Jen proto mohlo po bitcoinu vzniknout tolik dalších kryptoměn a dodnes vznikají. Protože když se o tom dozvídáme, rozbliká se nám v hlavě okamžitě nápis: "A CO KDYŽ JE TO NOVÝ BITCOIN?"

Může být. Ale smutná pravda je taková, že příběhy typu bitcoinu se jen málokdy opakují. Jejich výjimečnost je v tom, že jsou… no prostě výjimečné.

Ale vysvětlujte to našim mozkům, lačnícím po snadných ziscích a hořekujícím nad promarněnými příležitostmi. I proto teď tolik slyšíme o projektu nazvaném Initiative Q. Je vám to povědomé? Pak nejspíš používáte Facebook nebo Twitter a někdo vám v posledních dnech nabízel do tohoto projektu "pozvánku". A dokonce jste ji možná přijali a nabízeli dál.

O co jde? Stručně řečeno, rozdávání peněz. Ne dolarů nebo korun, ale "vlastní měny Q". Fixní množství měny Q chtějí zakladatelé projektu rozdělit zadarmo, a to mezi první přihlášené uživatele. Podmínkou je, že každý z nich sežene pět dalších. A aby byla motivace jednat rychle, počet získaných "kvéček" s rostoucím celkovým počtem uživatelů klesá. Takže čím dřív nastoupíte, tím potenciálně získáte víc.

Něco vám to připomíná? Mohlo by pomoct slovo "nastoupit", které jsem použil výše. Stále nic? Ano, správně, je to staré známé letadlo. S rozdílem, že v tomto případě pasažéři nic neriskují. Nemusí platit, jde jen o to, získat další spolucestující. Tak proč to nezkusit?

Nechme položenou otázku otevřenou a pojďme si ujasnit pár věcí. "Kvéčka" nejsou kryptoměna. Ne­používají blockchainovou technologii, která je pro bitcoin a další klíčová. Budou hezky staromódně uložená v centra­lizovaných databázích. Zrušit tuhle měnu bude pro jakéhokoli regulátora stejně snadné jako lusknutí prstů. A může to přijít, protože letadla neboli pyramidové hry nemají hoši z vlády v tmavých oblecích z principu rádi.

Moc detailů o fungování Q nemáme, ale víme, že cílem je zachránit svět. Vyřešit problémy, které jsou neřešitelné kvůli "finančním systémům vytvořeným před staletími", řekl Financial Times zakladatel Saar Wilf.

Haha, takže klasický sentiment "Uděláme svět lepším!", který hýbe Silicon Valley. To zabere. A ještě víc zdůrazňovaný fakt, že Saar Wilf je bývalý zaměstnanec společnosti PayPal. Ta dnes provozuje úspěšný digitální platební systém. Takže se na povrch znovu dere již položená otázka: proč to nezkusit?

Je to na vás. Můžete to vzít jako hru, protože v tuto chvíli nic neriskujete. A možná to hra třeba je, nebo velkolepý sociologický experiment. Anebo taky ta největší věc, která se stala od vynalezení peněz. Nevíme.

Já do toho nejdu. Zatím. Ale radím vám, abyste si tenhle můj článek zapamatovali. Zvlášť vy, kteří jste v minulých dnech rozdávali své pozvánky. Protože až budete za osm let miliardáři, bude to nejlepší důkaz, jaký jsem kolosální pitomec. Stejně si však myslím, že už za rok si na nějaké Q nikdo ani nevzpomene.

Související