Vláda dává z rozpočtu na investice méně peněz než v krizovém roce 2009. Babiš je spokojen, podle řady ekonomů ale stát investuje málo

Státní rozpočet rok od roku roste, avšak peníze na investice, kapitálové výdaje, toto tempo nedrží a stále představují pouze jeho poměrně malou část. Navzdory skutečnosti, že v nich nejde jen o peníze z národních zdrojů, ale ve velké míře i o dotace z Evropské unie, které rozpočtem jen protékají. A v minulých letech kapitálové výdaje v reálném vyjádření až na výjimky klesaly.

Nyní se trend mění, ale i když investice státu mají v příštím roce dosáhnout 122 miliard korun a meziročně narůst o 31 miliard, stále půjde o méně peněz než v roce 2009. Tedy v době, kdy se Česko potýkalo s hospodářskou recesí. Tehdy šlo na investice 133 miliard, 11 procent celkových rozpočtových výdajů. Přičemž v roce 2019 má na tyto účely podle navrženého státního rozpočtu jít jen osm procent státních výdajů.

Infografika: Na investice jde z rozpočtu méně než za hospodářské recese

Zvětšit přes celé okno

Hodně, nebo málo?

I tak premiér Andrej Babiš tvrdí, že stanovená částka vytváří dobré podmínky pro investice nejen do dopravní infrastruktury a nemocnic, ale i do výstavby bytů, mateřských škol či nádraží, případně k obnově kulturních památek.

Řada ekonomů si však myslí, že je to málo a že investice vytlačila spotřeba. A například Štěpán Křeček z investiční společnosti BH Securities varuje, že to brání hospodářskému rozvoji. Hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek dodává, že se česká ekonomika nezbaví nálepky levné montovny, dokud stát nebude více investovat do vzdělání, vědy a výzkumu. Opoziční politici navíc tvrdí, že Babišova vláda nemá jasný investiční plán. Například piráti postrádají peníze na urychlenou digitalizaci veřejné správy a požadují, aby lidé do pěti let mohli každou úřední věc vyřídit z domova přes počítač či chytrý mobil. Usilují i o zdokonalení státních registrů, zavedení elektronických sbírek zákonů a digitalizaci zdravotnictví. Celkově Česko v digitalizaci zaostává a podle Evropské komise zaujímá až 18. místo v osmadvacítce sledovaných států.

Nízkou investiční aktivitu kritizoval rovněž Nejvyšší kontrolní úřad, jehož prezident Miloslav Kala varuje, že se promeškala příležitost ke strategickým investicím. Zejména pokud jde o dopravní infrastrukturu. Stát na ni v roce 2017 sice vynaložil 35 procent kapitálových investic, nicméně ve finančním vyjádření to bylo jen 36 miliard korun. To stačilo na zprovoznění 17 kilometrů nových dálnic, tedy úseku třikrát kratšího, než se v průměru stavělo počátkem století.

Nadále zůstává nedokončena páteřní síť dálnic. Zejména na Moravě, kde se regionální politici domáhají dálnic D49 na slovenskou hranici a D55, která by spojila Otrokovice s Břeclaví. Současně vázne stavba komunikace D35, která by severní trasou spojila Prahu s Brnem a odlehčila D1.

Chybějící spojení podvazuje rozvoj jednotlivých oblastí a podle Petra Zahradníka z České spořitelny se může stát limitem celkového růstu. Nejde jen o silnice: podle geografa Radima Perlína chybí rychlé železniční spojení z Prahy do Berlína a Vídně.

Kde vzít peníze

Peníze na státní investice chybějí ze dvou důvodů. Zaprvé začíná být méně štědrá Evropská unie − bohatnoucí Česká republika dostává ze strukturálních fondů méně peněz. K tomu jsou problémy s jejich čerpáním a například Marek Dřímal z Komerční banky upozorňuje, že investice z nového programového období nabíhají pomalu.

Když premiér Babiš slibuje razantní nárůst státních investic, musí peníze z "Bruselu" nahrazovat domácí zdroje. Podle informací ministerstva financí počítá plán na rok 2019 s českými zdroji už ze dvou třetin (80 miliard), zatímco v roce 2012 to bylo jen 40 procent. Dalšímu navýšení této sumy ale brání mandatorní výdaje. V prvé řadě peníze na důchody, které vláda s ohledem na vysoký podíl penzistů mezi voliči ANO 2011 a ČSSD označila za prioritu. Sociální dávky jsou ze zákona povinné a v minulých letech vyšplhaly až k 60 procentům rozpočtu. Ačkoliv má tento poměr klesat, před investicemi už stejně dostalo přednost zvyšování platů, v prvé řadě učitelů.

Navíc není jisté, zda budoucí investice neomezí vývoj hospodářství. Ministerstvo financí zatím počítá pro příští rok s tříprocentním ekonomickým růstem, současně jeho analytici varují před potížemi. Na exportu závislou ekonomiku může poškodit protekcionismus vyvolaný obchodními střety USA s Čínou a EU nebo brexitem.

Státní investice brzdí i byrokracie a strach rozhodovat vyvolaný obavou z kriminalizace.

K tomu investice už dnes brzdí byrokracie a regulace. Ekonom Karel Kříž vyčítá Babišovi vytvoření hysterického protipodnikatelského prostředí, v němž se o veřejných investicích rozhoduje jen velice obtížně v obavě před nařčením z kriminálního jednání. Což se týká jak státní výstavby dálnic, tak postupu pražského magistrátu, který v minulých letech nebyl schopný investovat desítky miliard korun, které měl k dispozici.