James Dyson, šlechtic, který vyzval Elona Muska na souboj

Jeho jméno je v Británii symbolem pro vysavač, je všeobecně uznávaným podnikatelem a vynálezcem, který vydělal miliardy a dobyl svět spotřebitelské techniky. Od Alžběty II. dostal tolik titulů, že podepsat se na oficiální listinu mu zabere pár desítek vteřin. Ve svých sedmdesáti letech by tak mohl přemýšlet o poklidném odpočinku a "koučování" země ze Sněmovny lordů. To by ale nebyl James Dyson. Svou firmu hodlá proměnit v inovativního lídra a vytáhl do boje o rozjíždějící se trh s elektromobily. První auto by chtěl řídit v roce 2020, v sériové výrobě je pak chce mít o rok později. Pokud sir James dodrží své plány, Británie by mohla mít svou elektro­automobilku. A odborníci se shodují, že by opravdu mohl uspět.

"Inženýři Dysonu jsou experti ve svém oboru, firma má i dobře fungující marketing, takže není důvod si myslet, že by neměli mít šanci následovat Teslu," prohlásil pro list Guardian David Greenwood, profesor Warwick University, zabývající se elektrickými bateriemi.

Dysonova kandidatura na pozici lídra nově vznikajícího odvětví nebude jistě tak bombastická jako v případě kalifornského miláčka sociálních sítí (a donedávna i burz) Elona Muska. Nicméně jeho Tesla nebere Dysonovy vize na lehkou váhu. Svědčí o tom i loňský soud, podle kterého Američané přetáhli Dysonovi jednoho z inženýrů jeho původního "tajného týmu" připravujícího projekt, čímž se dostali ke strategickým informacím.

Hlavně nadchnout zákazníka

Dysonovi v devíti letech zemřel otec, a budoucímu miliardáři se tak podařilo vystudovat jen díky dobročinnosti jeho bývalého zaměstnavatele, což byla shodou okolností internátní škola. Poté co absolvoval z designu a architektury na Royal College of Art, si vzdělání doplnil o stavařinu. A vyrazil za kariérou.

Už první profesní zastávka se mu stala osudnou. Skončil u britského podnikatele a vynálezce Jeremyho Frye, se kterým v přímořském Bathu začal stavět obojživelné plavidlo. Rychlé, lehké, se schopností snadno přistát na pláži a pokračovat dále po svých. Ač ani jeden lodím nerozuměli, brzo jich prodávali stovku ročně. A Dyson se vedle Frye naučil klíčovou věc. Nemusíš umět prodávat, stačí, když zákazníka nadchneš.

S prvním vlastním produktem se to Dysonovi ještě nepovedlo. Zahradní kolečko s koulí místo kola sice nezapadalo do bahna, zákazníky to ale k nákupu příliš nemotivovalo. Mladý podnikatel tehdy málem skončil v bankrotu. Začal rozvíjet další myšlenku: bezsáčkový vysavač. Tehdejší vládci trhu, americký Hoover a švédský Electrolux, fungovali na přelomu 70. a 80. let na obchodním modelu Gillette. Za levno prodáte vysavač a pak zákazníkovi až ne tak levně prodáváte pytlíky na prach, které nezbytně potřebuje.

Dyson pytlíky eliminoval, přidal cyklonovou technologii nasávání a po pěti letech a 5127 prototypech − kdy se v každém následujícím pokoušel zlepšovat jeden aspekt výkonu − měl hotovo. Vznikl produkt, který jeho příjmení v následujících letech v Británii proměnil na synonymum pro vysavač.

Obchodně to ze začátku ale nebylo slavné. Musela mu dokonce pomoci banka Lloyds, která Dysona zaúvěro­vala a vysavač se mohl vydat na spanilou jízdu světem. Británii dobyl na začátku 90. let, ve Spojených státech si na triumf musel počkat do poloviny první dekády 21. století. Z peněz, které na přelomovém vysavači vydělal, financoval další produkty a zlepšováky: inovovaný vysoušeč rukou, větrák, pračku či fén. Většinu věcí, které v domácnosti fungují na elektřinu, se Dyson a jeho inženýři pokoušejí vylepšit. Ne vždy tak úspěšně jako v případě vysavače, nicméně Dyson je dnes značka s miliardovou hodnotou působící ve více než padesáti zemích světa a s více než třemi tisícovkami zaměstnanců.

Sir vizionář

Plán na zahájení sériové výroby elektromobilů, který představil letos v září, je na sedmdesátiletého muže velmi odvážný. Do vývoje plánuje investovat dvě miliardy liber, což je téměř polovina jeho jmění, které se odhaduje kousek nad čtyři miliardy.

Vynálezce se zjevně na důchod necítí. Na bývalém vojenském letišti v Hullavingtonu ve střední Anglii buduje technologický kampus pro stovky inženýrů, v jehož rámci by měla vyrůst i testovací dráha pro elektromobily Dyson. Vedle toho si buduje i zdroj inženýrů a loni založil Dyson Institute of Engineering and Technology.

Firma zároveň investuje i do dalších populárních technologií, jako je umělá inteligence, virtuální realita nebo strojové učení. V době, kdy nálada v Británii je při nepřesvědčivém výkonu ekonomiky a očekávaných potížích ve spojení s odchodem země z Evropské unie spíš skeptická, James Dyson drží prapor optimismu. Během dvou tří let se ukáže, jestli oprávněně.