Aktuální číslo časopisu Ekonom
Ještě na začátku minulého století zde fungovaly továrny, městská jatka, pivovar a díky poloze u Vltavy také přístav. Ne nadarmo se tak Holešovicím brzy začalo přezdívat dělnická čtvrť. V potemnělých uličkách zahalených do mlhy z továrních komínů byste jen těžko hledali kvalitní bydlení. Jenže po hospodářské krizi ve 30. letech začaly některé z továren chátrat, definitivní zkázou pak bylo hromadné znárodňování po roce 1948. Až po revoluci, kdy se objekty postupně navracely svým původním majitelům, se začala tvář čtvrti měnit. Většina industriálních staveb už svému původnímu účelu sice neslouží, některé však byly zachovány alespoň vizuálně a po rekonstrukci se staly ateliéry, kulturními institucemi či kancelářskými komplexy. K nim teď postupně přibývají stavby s moderní fazonou. Holešovice se zbavují svého původního omšelého vzhledu a stávají se kulturně nabitou čtvrtí.
Dvě kulturní domény
Kultura je dnes hnacím motorem proměny celé čtvrti. Dvě významné instituce − Veletržní palác a Centrum současného umění Dox, stále hrají klíčovou roli, byť je doplňuje mnoho menších uměleckých prostor. Veletržní palác, jeden z klenotů české funkcionalistické architektury z roku 1928, který byl původně určen pro konání veletrhů, je dnes sídlem Národní galerie. V rámci unikátní sbírky českého i zahraničního moderního umění je zde více než dva tisíce uměleckých děl, mezi nimi i tvorba nejslavnějších umělců − jako Pabla Picassa, Georgese Braqua, Paula Gauguina nebo Vincenta van Gogha. Málokdo ví, že se v Praze může podívat například na slavný van Goghův obraz Zelené obilí, který francouzský malíř nakreslil během svého léčebného pobytu v Saint Paul de Mausole v blízkosti Saint-Rémy. Samotná budova Veletržního paláce, jež je dílem architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla, je však nejzajímavější zevnitř, kde vynikne její monumentální členění kolem hlavní dvorany.
Druhá významná umělecká destinace, Centrum moderního umění Dox, láká kromě pestrého programu i na svůj atypický zevnějšek. Multifunkční prostor, který vznikl přestavbou bývalé továrny, se stal symbolem revitalizace Holešovic. Na první pohled zaujme zejména elegantní vzducholoď Gulliver, 42 metrů dlouhá ocelovo-dřevěná konstrukce, která slouží k pořádání literárních programů. Jinak se Dox zaměřuje na výstavy současného českého i mezinárodního umění.
Nedaleko se pak nacházejí hned dva další multikulturní prostory. Prvním je Cross Club, alternativní futuristický klub, kde se kromě koncertů pořádají i filmová promítání, literární večery a další akce. Specifické vzezření klubu, který se rozprostírá v několika patrech činžovního domu, je lákadlem nejen pro turisty. Jen o pár ulic dál narazíte na možná nejžádanější kreativní prostor současnosti v Praze. Vnitroblock je typickým příkladem nového využití původní industriální stavby. Kavárnu a designový obchod doplňují výstavy, workshopy či taneční vystoupení.
Modernu střídá historie
Podobného ražení jsou i další místa. V Jatkách 78 sídlí nejslavnější český soubor nového cirkusu Cirk La Putyka. V prostoru bývalých jatek vytvořil Rostislav Novák místo, které sice slouží především jako divadelní sál s tréninkovou halou, pořádají se zde však i výstavy a jiné kulturní a společenské akce. Ke stejnému účelu slouží rovněž komplex zrekonstruovaných továrních hal La Fabrika.
Velmi specifickým projektem, který propojuje umění s obchodem, je koncept kancelářských budov ArtGen Office Gallery. Ten tvoří dvě budovy, desetipatrová Art a sedmipatrová Gen, které již svým pojetím propojují umění v interiérech s exteriérem projektu jako celku. Součástí je i interaktivní galerie pod širým nebem. Dynamický vzhled ArtGenu, stejně jako dalšího z moderních kancelářských areálů Classic 7, který patří k nejzajímavějším administrativním komplexům ve městě, je příkladem nenásilného propojení místní tradice se současnou architekturou.
Kulturní Holešovice doplňuje několik významných historických památek. Již na hranici Holešovic a Letné stojí Strossmayerovo náměstí, kterému vévodí monumentální pseudogotický kostel sv. Antonína z Padovy z počátku 20. století. Ten také poskytl útočiště unikátnímu Slovanskému betlému z dílny Karla Stapfera. Jen o pár metrů dál se nachází impozantní sedmipatrový činžovní dům. Postaven byl pro potřeby Církve československé husitské a kromě nepřehlédnutelné věže s kalichem a byzantského kříže zde najdete i mramorem obloženou modlitebnu.
Na webu Prague.eu lze najít tipy na procházky po nevšedních zákoutích hlavního města. Součástí jsou i praktické mapky.
Mnohým se však při myšlence na Holešovice vybaví především zdejší tržnice. Dnes památkově chráněný areál nabízí kromě trhů s čerstvým ovocem a zeleninou i další zboží, jako jsou oděvy, domácí potřeby či suvenýry. V komplexu se nachází několik českých i asijských bister, ale také kavárna Alza Café či restaurace SaSaZu. Ta se řadí mezi nejlepší asijské podniky u nás a kromě výtečného jídla okouzlí netradiční atmosférou. Gastronomická nabídka se však neomezuje pouze na okolí tržnice. Milovníkům výběrové kávy doporučujeme kromě výše zmíněných kaváren navštívit i Bitcoin Coffee, kavárnu a coworkingové centrum, kde se platí pomocí virtuální měny bitcoin a která náleží komplexu nazvanému Paralelní Polis.
Na oběd pak zajděte třeba do gurmet bistra La Bottega Tusarova či do známého podniku Home Kitchen, jenž je vyhledáván pro svou atmosféru domácí kuchyně.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
