Tak já letím, rodino!

Uvařit večeři, uložit děti do postele, vzít na sebe uniformu, vyrazit na letiště, odletět noční let, k ránu přijít domů, sundat uniformu a zase se přepnout do role matky. Takhle nějak může vypadat běžný den pilotek, které k práci v kokpitu zvládají ještě péči o svou rodinu. Někdy to pro ně nemusí být lehké. Mají nepravidelnou pracovní dobu, několikrát do měsíce mohou mít dvoudenní pobyt v destinaci a často létají v noci.

I přestože se do převážně mužského povolání dostává více a více žen, je jich stále menšina. Například v tuzemských aerolinkách Travel Service mají ze stovek zaměstnaných pilotů pouze 17 žen.

Zeptali jsme se dvou pilotek, Hany Babčanové a Jitky Možné, jak zvládaly nebo ještě zvládají svou kariéru a k tomu výchovu dětí. Obě se ve svých začátcích setkávaly s nepříjemnými poznámkami, jako že "ženy patří na letiště až po západu slunce". I přesto se ale mezi muži obě prosadily. Jedna z nich už k létání na dopravních i malých letadlech zvládá roli "hlídací babičky". Druhá pracuje v zahraničí a volný čas jí zaplní aktivity s jejími dětmi. Bylo pro ně obtížné sehnat práci v oboru? A jak ji poté skloubily s rodinným životem?

Radši teplé večeře než kapitánské čtyři pruhy

"Můj otec byl náčelníkem na letišti v Jindřichově Hradci a vždycky hlásal, že ženy na letiště patří až po západu slunce. Ale já jsem se v pubertě rozhodla, že se mu tam budu strkat. Chvíli to trvalo, ale později jsme na to vzpomínali jako na krásný boj a já si své místo na letišti vydobyla," vzpomíná pilotka Hana Babčanová.

Ve svých 15 letech začala létat na větroních a postupem času přešla k letecké akrobacii. S tou se následně dostala do tehdejší státní reprezentace, v níž závodila pět let. "Byla to moje hlavní náplň života. Měli jsme 14 dní soustředění a 14 dní jsme byli doma. Takhle to šlo od února do října. Pak jsme měli volno a jeli jsme na lyže nebo do lázní. Žili jsme si jako vrcholoví sportovci," popisuje osmapadesátiletá pilotka.

Největším úspěchem pro ni bylo druhé místo na mistrovství České republiky, kde soutěžila v kategorii společně s muži. "Prokousat se mezi chlapy bylo těžké. Ze začátku jsme byly jen dvě ženy v manšaftu osmi mužů," popisuje Babčanová, která ještě ke konci akrobatické kariéry byla sedmá na mistrovství Evropy.

Vedle létání v reprezentačním družstvu ještě studovala na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině, kde se potkala se svým budoucím manželem Stanislavem Babčanem, dnešním kapitánem Airbusu 320.

Dětská postýlka místo letadel

Po letech strávených s akrobacií se Babčanová rozhodla na nějakou dobu vyměnit krásu výšek za dětskou postýlku. Odešla za svým budoucím manželem do Bratislavy a založili spolu rodinu. "Než jsem nastoupila do střediska vrcholového sportu, létaly tam dvě ženy. Měly děti a nějak to s nimi vždycky zvládly. Takže jsem nad tím moc nepřemýšlela a taky do toho šla," komentuje. "Můj muž mi říkal, že se k akrobacii samozřejmě potom vrátím. Ale když mi dali dítě do ruky, tak jsem pochopila, že už se k ní opravdu vracet nebudu. Neviděla jsem důvod, proč bych to dělala. A od té doby ji nelétám," dodává.

Zanedlouho poté se rozhodli pro další dítě. Po něm se k aktivnímu létání po nějakou dobu nevrátila. V branži nicméně zůstala. Pracovala jako manažerka na českých letištích a posléze měli s manželem ještě třetí dítě.

Často se kvůli manželovu zaměstnání museli stěhovat. Vystřídali Bratislavu, Zlín nebo Kladno. "Když se manžel stěhoval za prací, já jsem s dětmi pořád byla v závěsu. On byl na Moravě, my pořád v Bratislavě. Když jsme se přestěhovali do Zlína, tak on už byl v Ostravě. Nám to šlo nějak pomalu," říká.

S dětmi tak bývala často sama. "Nejhorší doba byla, když manžel létal ještě v našich začátcích s poštou z Bratislavy do Prahy. Takže ve čtyři ráno vstával, naložil poštu, letěl do Prahy, celý den tam čekal a pak letěl zpátky. Přišel někdy v deset, doma se vyspal a ráno zase šel. To dělal šest dní v týdnu," komentuje Babčanová. "Vždycky jsem seděla u dětí, četla si Exupéryho Kurýra na jih a čekala, až s letadlem sedne a zavolá mi," dodává.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 80 % článku.

Předplatit za 29 Kč měsíčně

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

• Web Ekonom.cz bez reklam
• Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
• Možnost ukládat si články na později

Nebo

Přihlásit se a dočíst článek

Vaše e-mailová adresa:* Proč ji potřebujeme?

Zadejte prosím platný e-mail. Tento e-mail je již použit. Zadejte jiný nebo se přihlaste

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Nechci dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s.

Přeji si dostávat obchodní sdělení společnosti Economia, a.s., týkající se též jiných než objednaných či obdobných produktů. Informace o zpracování osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení jsou dostupné zde.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.