V červnu se unijní lídři na summitu shodli, že migranty budou členské státy přijímat už ne podle nefunk­čních kvót, ale dobrovolně. Jenže mnohé státy zcela dobrovolně řekly, že nepřijmou ani jednoho. Třeba Česko. A tak Evropská komise vymýšlí, jak trochu tu náročnou unijní solidaritu s jihem osladit. A vymyslela, že dá za každého migranta, kterého si členský stát z jihoevropského pobřeží vezme, šest tisíc eur a ještě pětistovku na transport. Premiér Andrej Babiš okamžitě opáčil, že je to nesmysl.

Český premiér nepřekvapil, jeho pozice "ani jeden uprchlík" je už déle známá. Ale také je velmi nelogická. Vždyť ještě jako ministr financí v roce 2015 podpořil slib vlády, že dobrovolně převezme 1500 uprchlíků včetně těch z poslední migrační vlny. "Je potřeba, abychom přijímali uprchlíky, kteří se zapojí do pracovního procesu," hlásal tehdy Babiš. A mělo to logiku.

Za dobrovolným závazkem přijmout migranty nebyla jen solidarita a humanita, ale i ekonomická vypočítavost. Česko je jedním z největších příjemců unijních eur na hlavu, tečou sem milio­ny eur dotací. Žádná rozumná vláda v Praze proto nevyhlásí vůči západním, ale i jižním čistým plátcům: Ne, my vám s ničím pomáhat nebudeme.

Jenže přesně to nyní Česko dělá, nechce vzít ani pár desítek migrantů se slušnou výbavou šesti tisíc eur (že před třemi lety tu byl prostor pro 1500 migrantů a firmy volají po mnoha tisících, už znovu nepřipomínejme).

Následky této krátkozraké zaťatosti, která jistě přinese politické body premiérovi, ale ekonomicky zemi poškodí, už se docela dobře rýsují.

V Bruselu se již ostře jedná o evrop­ském rozpočtu po roce 2020, tedy o penězích, ze kterých tu mimo jiné stavíme dálnice a modernizujeme ekonomiku. Světe, div se, v návrhu je o 30 miliard eur méně ve fondech soudržnosti pro střední a východní Evropu a peníze mají jít kupodivu na jih či zemím stiženým migrací.

Premiér by to už měl konečně pochopit. Pokud nepomůžeme ani trochu, eurofondy vyschnou mnohem rychleji, než je nutné a v zájmu Česka.

Související