Aktuální číslo časopisu Ekonom
David KlimešJejich počet poprvé za existenci České republiky překročil dva miliony. Donedávna opomíjená skupina obyvatel nad 65 let se stává hybnou silou české ekonomiky. Místo vládních akčních plánů na podporu nejstarší věkové skupiny obyvatel berou sami senioři osud do svých rukou, více pracují, podnikají a utrácejí.
Zachraňují vyluxovaný trh práce, kde chybí statisíce práceschopných. Firmy navíc pomalu zjišťují, že zkušený starší pracovník může být v kolektivu dobrým mentorem pro mladé. "Dlouhodobě se náboru pracovníků této věkové kategorie věnujeme, a to nejen v době nedostatku pracovních sil. Aktivní senior je skvělá volba a zkušenosti dokážeme v našem mladém kolektivu ocenit," říká například v průzkumu Ekonomu Byznys Echo mezi majiteli a manažery firem generální ředitelka AAA Auto Karolína Topolová.
Na druhé straně důležitosti seniorů v české ekonomice přispívá i zájem firem o kupní sílu čím dál početnější skupiny obyvatel s podobnými zájmy. Firmy razantně vstupují do byznysů, které se týkají starších lidí. Nejedná se přitom jen o léky či zdravotnické pomůcky, důchodci si rádi zaplatí i cestování, lázeňský pobyt, knihy či vzdělávací kurzy. Ve službách pro seniory se už protáčejí peníze spousty českých boháčů, včetně toho, který je aktuálně premiérem, Andreje Babiše.
Proměnu dosud opomíjených seniorů v jedny z hlavních hybatelů českého hospodářství nemůže nic zastavit. Ale k tomu, aby Česko mělo opravdu dobře fungující "stříbrnou ekonomiku", toho ještě spousta chybí. Především na straně státu, který není schopen pochopit demografický vývoj.
Přesilovka penzistů
Za dvacet let bude českým firmám chybět 700 tisíc lidí. Předpokládaná vlna robotizace to rozhodně nevyváží.
Asi každý Čech tuší, že jeho země − a spolu s ní celá Evropa − stárne. Ale už málokdo ví, že Česko stárne opravdu rychle. V roce 2000 do nového milénia vstupovalo s 1,4 milionu lidí ve věku nad 65 let. Na důchodce připadalo 7,2 milionu obyvatel v produktivním věku od 15 do 64 let. To představovalo snesitelný poměr, kdy pět práceschopných se ze své mzdy skládalo na jedno důchodové zajištění. Ty časy jsou ale dávno pryč. Nyní počet seniorů překročil dvoumilionovou hranici a počet práceschopných se smrskl na 6,8 milionu. Poměr je najednou jen o něco více než tři práceschopní na jednoho důchodce. "Největší podíl tvoří senioři v obyvatelstvu kraje Královéhradeckého. Nejmenší ve Středočeském kraji. Vůbec minimální je zastoupení seniorů v okrese Praha-východ, kde je zároveň největší podíl dětí do 14 let. Nejvyšší zastoupení seniorů mají okresy Hradec Králové a Písek," dokresluje aktuální obrázek Radek Havel z Českého statistického úřadu.
Demografie ale žádného z českých politiků v časech hospodářského boomu nepálí. Minulý rok se kvůli dobrému výběru daní i pojistného důchodový účet dostal poprvé od roku 2008 do plusu. Stát vybral 405,3 miliardy korun, na důchody vyplatil 404,4 miliardy, necelá miliarda tak zbyla. Jenže to je jen klid před bouří.
Demografické prognóze statistiků Česko neuteče. Důchodců bude nadále přibývat, práceschopných naopak ubývat. Krize vyvrcholí v roce 2060, kdy počet seniorů dosáhne bezmála 3,2 milionu a počet práceschopných se smrskne na pět milionů. Na jednoho důchodce tak budou vydělávat ani ne dva lidé.
Na vyluxovaném pracovním trhu se firmy poohlížejí po zaměstnancích, které předtím neoslovovaly − a důchodci se nabízejí jako první.
A pocítí to i firmy. Minulý rok na konferenci o digitalizaci ekonomický expert Českomoravské konfederace odborových svazů a nyní už i jeden z nejdůležitější poradců premiéra Babiše Jaroslav Ungerman odhadl, že za dvacet let bude českým firmám chybět 700 tisíc lidí. Předpokládaná vlna robotizace to rozhodně nevyváží. Podle nedávné studie ministerstva práce Iniciativa Práce 4.0 by v příštích dvou desetiletích po nástupu robotů mohla v Česku zaniknout "jen" asi desetina pracovních míst, tedy zhruba 420 tisíc postů.
Demografie tak buď Česko zničí, nebo ho donutí reformovat sociální stát. Příznaky obojího jsou dobře vidět už dnes.
Víc seniorů v práci i v byznysu
Česko má v období hospodářské konjunktury nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii. Domácí firmy mají více než 200 tisíc neobsazených míst. Na vyluxovaném pracovním trhu se tak poohlížejí po zaměstnancích, které předtím neoslovovaly − a důchodci se nabízejí jako první.
Podle nedávného průzkumu ČSOB je třetina firem v Česku ochotna zaměstnávat důchodce, desetina o tom předtím ani neuvažovala, nedostatek pracovní síly je však k tomu donutil. A na statistikách je to vidět. Počet pracujících důchodců překročil hranici dvě stě tisíc a vyšplhal se na čtyřprocentní podíl na celkové zaměstnanosti.
Jak to vidí čtenáři Ekonomu
Mnohé firmy si už také hledí toho, aby jim zaměstnanci neodcházeli v předdůchodovém věku. Například Bosch Diesel v Jihlavě už od roku 2015 nabízí lidem ve výrobě, že si tři roky před penzí mohou zkrátit pracovní dobu na polovinu a brát plný plat.
"Zaměstnavatelé ve výrobní i nevýrobní sféře intenzivně spolupracují s bývalými zaměstnanci, kteří odešli do penze, třeba krátkodobě, ale opakovaně využívají jejich zkušenosti a odbornosti," říká ředitel programů platformy pro odpovědné podnikání Byznys pro společnost Pavel Štern. "Na druhou stranu zaměstnavatelé na českém trhu práce ve velké většině nemají zkušenosti a informace, jak systémově a dlouhodobě podporovat kariérní rozvoj svých zaměstnanců i ve vyšším pracovním věku," doplňuje.
Senioři jsou ale čím dál více vidět nejen jako zaměstnanci. Podíl podnikatelů na celkovém počtu pracujících v Česku je sice pořád jeden z nejvyšších v Evropské unii, ale snižuje se. V minulém roce dosáhl 17 procent.
Ne ve všech věkových skupinách je ale o podnikání čím dál menší zájem. Podíl sebezaměstnaných do 29 let se mezi lety 2010 a 2017 propadl o pětinu, v kategorii 30−34 let o čtvrtinu. Naopak senioři mají do podnikání chuť. Věková kategorie 60−64 poskočila za sedm let o 22 procent, ti ještě starší o rekordních 38 procent. "Mezi roky 2010 a 2017 vzrostl počet sebezaměstnaných o 28,1 tisíce, a to zejména díky přírůstku podnikatelů po dosažení šedesáti let věku o 41,2 tisíce," shrnují Petráňová a Mejstřík.
Co dělat do 89 let
Čím dál více seniorů tedy zůstává v práci i po dosažení důchodového věku, ať už jako zaměstnanci či jako podnikatelé. Ale je to pořád příliš málo v porovnání se zásadní demografickou predikcí. Už v roce 2013 statistici při představování prognózy do roku 2100 varovali: "Po celou druhou polovinu 21. století bude v České republice žít 2,5krát více seniorů než dětí. Tomu nezabrání ani masivnější migrace, ani o něco vyšší úroveň porodnosti."
Armáda seniorů I.
Armáda seniorů II.
Předpokládaný mírný růst úrovně porodnosti ze současných 1,45 na 1,56 dítěte narozených jedné ženě a zisky ze zahraniční migrace − asi 8,6 až 17,6 tisíce osob ročně − nemohou vyřešit prudký nárůst "armády" důchodců. "V průběhu první poloviny 21. století se podle všech variant demografického vývoje zastoupení 65- a víceletých osob zhruba zdvojnásobí z dnešní jedné šestiny na jednu třetinu," uvedli statistici.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
