Přišel mi dopis od ČSA. Někdejší národní letecký dopravce mě oslovuje "Vážený pane Čermáku", ale pak následuje velkými červenými písmeny věta s vykřičníkem: "Vaše členství v OK Plus bude 24. května 2018 ukončeno!"

Ovšem hned následující text dává mně coby adresátovi šanci, že to nebude tak horké. Možná o členství nepřijdu. Stačí jediné: párkrát kliknout a stvrdit souhlas s "novými podmínkami" členství. Ano, hádáte správně, jde o GDPR. Určitě vám podobných mailů přišla spousta. Jejich podstatou je na poslední chvíli "zlegalizovat" marketingové aktivity, které jsou potenciálně v konfliktu s novou legislativou EU, zaměřenou na zvýšení ochrany osobních údajů.

Když akceptujeme "ochranářství" jako jeden z principů EU, pak na GDPR není nic zas tak špatného. Legislativa v podstatě říká: "Milý občane, jsi tak trochu idiot, který nechává osobní údaje tam i onde a pak se diví, když se o něj odtamtud i odjinud začnou najednou zajímat. My to trošku posichrujeme zákonem a odteď to bude nelegální, takže tobě se uleví a všem bude líp." Nebo něco na ten způsob.

GDPR nepřináší nic zásadně nového ani šokujícího. Formuluje pro občany práva, která mají v podstatě už dnes. Tedy být digitálně ignorováni nebo "zapomenuti", pokud to tak chtějí. Například když od obchodního řetězce XY dostávám mailem každé dva dny nabídky, o které nestojím, mám právo být ze seznamu příjemců vyškrtnut.

A druhé právo: zjistit od libovolného subjektu, zda sbírá nějaké moje osobní údaje, a pokud ano, tak jak a proč to dělá. Nové na GDPR je to, že firmy a instituce musí v těchto věcech s námi občany spolupracovat a na naše otázky odpovídat. Pokud ne, hrozí jim citelné sankce.

Rozumím tomu, že to spoustě firem komplikuje jejich marketing, lépe řečeno to, co za svůj marketing považovaly. Například že někde nakoupily milion e-mailových adres a začaly na ně rozesílat své newslettery nebo reklamní nabídky. To teď bude mnohem obtížnější a riskantnější.

Teoreticky může GDPR zkomplikovat práci novinářů, fungování institucí atd. Ale to je dnes jen spekulace. Jak se bude GDPR dodržovat, kde budou nová pravidla vymáhána a které služby to ohrozí, se teprve ukáže.

Osobně považuji GDPR spíš za pozitivum. Cílem je opravdu chránit občany. Rozumím stanovisku liberálů či ještě spíše libertariánů, že o ochranu státu nestojí. Je mi dokonce blízké, ale kvůli GDPR se věšet nebudu.

Pozitivum je v tom, že osobně mohu start GDPR brát jako jakýsi audit mé účasti v marketingových programech všech možných firem. Jinak řečeno, mám teď unikátní šanci, abych "utekl" všem možným neodolatelným nabídkám a superzajímavým newsletterům.

A pohled z druhé strany bariéry? Rozesílám více než tisícovce lidí svůj osobní newsletter. Ze statistik vím, že ho otevře asi polovina z nich. GDPR mě nutí požádat všechny o potvrzení souhlasu, že newsletter chtějí dostávat. Ano, nepochybně to povede k razantnímu snížení počtu adresátů. Ale upřímně řečeno, díky tomu se "vyčistí" můj mailing list a newsletter budou dostávat jen ti, kteří ho opravdu chtějí.

Ano, ne každé firmě je to příjemné, zvlášť pokud jsou manažeři hodnoceni podle počtu adresátů kampaní. Ale ve finále bude "úklid" v mailing listech a v seznamech odběratelů dobrým startem k účinnějšímu marketingu.

Vadí mi taktika některých společností, mimo jiné i zmíněných ČSA, která se dá popsat slovy "vystrašit a naštvat". Jako by firmy vycítily náladu ve společnosti, která není zrovna proevropská, a vezly se po ní jako vyčůraní černí pasažéři. Se slovy "teď nám hezky odklikněte souhlas, a jestli se na někoho chcete fakt naštvat, ať je to Brusel, tam si přeplacení a unudění politici i úředníci tyhle − s prominutím − p**ovinky vymýšlejí".

Jenže GDPR není žádný výstřelek ani pitomost. Je to snaha EU dát svým občanům jasně definované a vymahatelné právo na soukromí. Pojďme se bavit o detailech a zvažme konkrétní zkušenosti, které teď zavedení GDPR přinese. Dělat z toho další protievropské téma je v Česku a) zbytečné, b) laciné a c) prostě to neodpovídá skutečnosti.

Související