Babišovy sliby za 100 miliard? Většina jsou dárky voličům, skutečných investic je jen malá část

Když v polovině roku 2015 tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Mi­chaela Marksová navrhovala mi­mořádné zvýšení penzí, narazila na odpor ministerstva financí. Tomu v té době "vládl" Andrej Babiš. "Já bych to samozřejmě nejraději zvýšil všem, ale musíme řešit i výdajovou stránku," vysvětloval strážce státní kasy v rozhovoru pro Českou televizi, proč důchodcům nemůže přidat.

Ani ne o tři roky později, už jako premiér vlády bez důvěry, šéf ANO na výdajovou stránku rozpočtu zapomněl. Zvyšování penzí tak, aby lidé ve starobním důchodu brali v průměru alespoň 15 tisíc korun měsíčně, označil za jednu ze svých priorit. A také přistoupil k činům: Babišův kabinet schválil zvýšení penzí od roku 2019 v průměru bezmála o tisícovku. Státní rozpočet má tento krok jen v příštím roce přijít na více než 14 miliard korun.

Není to jediný důkaz, že exministr financí, který odmítal požadavky kolegů na více peněz, změnil přístup. A že místo důrazu na střídmé státní finance přešel na taktiku rozdávání.

Týdeník Ekonom analyzoval nejvýznamnější sliby, které dosud Babišova vláda v demisi stihla dát. I při zanedbání "menších" výdajů v řádu desítek milionů korun došel k ohromujícímu číslu 100 miliard korun. Přestože česká ekonomika slušně roste (a s ní i příjmy státního rozpočtu), není nicméně jasné, kde kabinet peníze na splnění slibů vezme. S výjimkou plánu na "rozpuštění" zhruba 21 miliard z fondu národního majetku se totiž ministři většinou vyjadřují jen neurčitě: "Peníze na to najdeme."

Paradoxem je, že premiér v demisi hovoří o tom, že desítky miliard chce "investovat": do penzistů, učitelů, studentů. Ve skutečnosti tvoří reálné investice jen malou část ze slibů, které Babiš stihl během půlroku vládnutí v demisi rozdat. Většinu výdajů lze naopak zařadit do kategorie běžných, neinvestičních výdajů.

Patří sem jak zvyšování penzí, tak také třeba už schválené 75procentní slevy na jízdném pro důchodce a studenty, které vyjde bezmála na šest miliard korun ročně.

Za investici nelze považovat ani plánované zvyšování platů ve školství. Podle představ Andreje Babiše by průměrný výdělek ve školství měl dosáhnout 45 tisíc korun měsíčně. První krok už učinila předešlá vláda premiéra Bohuslava Sobotky. Přidání učitelům, které meziročně zvedlo výdělky ve školství z průměrných 25,5 tisíce na letošních více než 29 tisíc korun, vyjde státní kasu na 12 miliard. Snadno lze dopočítat, že při zachování současného personálního počtu pracovníků ve školství by růst jejich platů na 45 tisíc hrubého měsíčně v budoucnu zatížil veřejné finance o dalších přibližně 40 miliard korun. To je ale zatím hudba budoucnosti.

Právě do školství nicméně míří jeden z největších aktuálních slibů Andreje Babiše: v druhé polovině dubna při setkání se studenty slíbil, že tyto výdaje v příštím roce zvýší o 30 miliard. Nic konkrétnějšího − například kolik z těchto peněz má jít na platy − premiér zatím nesdělil.

Mezi největší zásahy do státní kasy na straně příjmů patří daňová reforma navrhovaná ministryní financí Alenou Schillerovou, která má zrušit superhrubou mzdu a upravit sazby daně. Pro veřejné finance by znamenala výpadek až 23 miliard korun ročně.

Jak je to tedy se "skutečnými" investicemi? Andrej Babiš byl už během působení ve funkci ministra financí kritizován za to, že v době ekonomického růstu investoval velmi málo. Jak spočítal týdeník Ekonom, zatímco třeba v letech během a po ekonomické krizi představovaly kapitálové výdaje více než 10 procent celkových výdajů státního rozpočtu, za Babišova působení na ministerstvu klesly. S výjimkou roku 2015 se pohybovaly jen kolem devíti procent, v roce 2016 spadly dokonce pod sedm procent ročních výdajů státní kasy.

Právě tento fakt jako by se Andrej Babiš snažil změnit na výjezdech vlády po jednotlivých krajích. Sliby na setkáních s regionálními politiky i podnikateli rozhodně nešetří. Stamiliony až miliardy kabinet slíbil v Praze na rekonstrukci Invalidovny nebo Nové scény Národního divadla, ve středních Čechách na opravu silnic, v Ostravě na stavbu knihovny a koncertního sálu a v Harrachově na opravu skokanských můstků − o menších projektech nemluvě.

Vláda tvrdí, že investuje do důchodců nebo učitelů. Skutečné investice ale tvoří jen menšinu slibů.

Přesto jde jen o zlomek z naslibovaných desítek miliard: do dneška dosáhl objem peněz potřebných na splnění slibů v regionech necelých 15 miliard korun. Faktem nicméně je, že vláda navštívila zatím jen šest krajů. Další čtyři mají následovat a je prakticky jisté, že například na jižní Moravě opět dojde na miliony určené na stavbu nového stadionu pro hokejisty brněnské Komety nebo na příspěvek státu na kontroverzní stěhování vlakového nádraží v moravské metropoli. Obojí totiž ministerský předseda sliboval už v minulosti.

Andrej Babiš spanilé jízdy po regionech zdůvodňuje právě tím, že sestavuje dlouhodobý plán investic. "Tahle země nikdy neměla desetiletý investiční plán," nechal se slyšet a zároveň dodal, že problém nejsou peníze, ale absence vize. O zdrojích, z nichž chce velkolepé plány financovat, tedy předseda vlády příliš nehovoří. Pohříchu však nezmiňuje ani termíny, kdy mají být sliby splněny. Je tak otázkou, zda harrachovské můstky nebudou na opravu čekat stejně dlouho jako rychlobruslařka Martina Sáblíková na tréninkovou halu. Andrej Babiš ji sportovkyni slíbil už na začátku roku 2015. Dodnes přitom není definitivně jasné ani to, kde by vlastně rychlobruslařská hala měla vyrůst.