Drahoš zvolil nejlepší taktiku: Nenapadal protikandidáty a zůstal nevyhraněný. Čísla ale stále mluví pro Zemana, klíčoví jsou voliči extrémních stran

Ta euforie ve volebním štábu Jiřího Drahoše byla všudypřítomná. A radost hned dvojnásobná, protože Drahoš nejen postoupil do druhého kola, ale stávající prezident Miloš Zeman získal nečekaně méně než 40 procent. Později v sobotu odpoledne si v pražském sídle La Fabrika podávali dveře vyřazení kandidáti, aby osobně podpořili Drahoše.

Podle zdrojů týdeníku Ekonom tak naplno vyšla strategie Drahošova volebního štábu − v prvním kole postoupit, ale nenapadat další kandidáty a cíleně zůstat poměrně dost nevyhraněný.

Sice to možná stálo nyní Drahoše nějaké to procento, ale o to větší šance má shromáždit hlasy vyřazených pro druhé kolo proti Zemanovi.

"Ano, taková byla strategie. K čemu výrazně vyhrát první kolo, když si tím snižujete šanci v tom druhém," potvrdil strategii jeden ze spolupracovníků postupujícího kandidáta.

Čistě aritmeticky si Drahoš už může myslet na vítězství. Miloš Zeman získal skoro dva miliony hlasů, Drahoš 1,3 milionu. To je sice rozdíl více než 600 tisíc hlasů, ale jen součet voličů vyřazených, kteří podpořili právě Drahoše, čítá více než 1,7 milionu hlasů.

Pokud by na vítězství v druhém kole stačilo 2,7 milionu hlasů jako u Miloše Zemana v roce 2013, Drahoš jimi už teoreticky disponuje.

Jenže to je jen teorie. Pokud se podíváme na detailní data o voličském chování, zjistíme, že favoritem je zatím stále Miloš Zeman.

Zeman se musí zalíbit okamurovcům

Miloš Zeman už nyní má dva miliony voličů.

Z analýzy Michala Škopa ze sdružení KohoVolit.eu, který srovnával voličské chování v říjnových sněmovních volbách a prvním kole prezidentské volby, vyplývá, že má dobře ohraničené voliče, kteří nejsou tak rozdrobení jako v případě Drahoše.

Zeman dokázal oslovit skoro milion voličů ANO, po čtvrt milionu voličů SPD a KSČM a k tomu přidal 140 tisíc voličů ČSSD. Co je ale podstatné, dokázal zabodovat i u 280 tisíc lidí, kteří minulý říjen nevolili. Zeman sice možná fyzicky i duševně chátrá, ale k volbám dokáže stále přitáhnout i lidi, kteří jinak k volbám nechodí.

První dojem z výsledků sice naznačoval, že Zeman se svou ostrou národovecko-konzervativní rétorikou dosáhl svého maxima a to je pro druhou volbu příliš nízko, a čeká ho tedy porážka od konsenzuálnějšího Drahoše. Ale to nemusí být pravda.

Klíčoví budou voliči Tomia Okamury. 240 tisíc jich volilo už nyní Zemana, ale 180 tisíc jich nevolilo nyní nikoho. Pokud Zeman přesvědčí Okamuru, aby ho ještě výrazněji podpořil, může to být docela dost nových hlasů. Podobné je to s 80 tisíci nevoličů komunistů a 50 tisíci nevoličů od sociální demokracie.

Podmínkou je samozřejmě i to, že si udrží veškeré voliče ANO, což je jeho největší opora.

Drahoš dokázal oslovit Babišova voliče

U Drahoše je situace zcela jiná. Jeho taktika mu přinesla body u všech voličských skupin. Čtvrt milionu voličů ODS, stejně voličů pirátů, sto tisíc voličů ČSSD i dalších stran se sešlo u urny s jeho lístkem. Co je ale nejpodstatnější, Drahoš byl schopen zaujmout i významnou menšinu hlasů jediné velké strany současného Česka, ANO. 300 tisíc voličů Babiše se tak stalo základem pro jeho postup.

A právě kvůli této relativně velké podpoře je nyní premiér tak nervózní, protože nejen že potřebuje dobré vztahy s příštím prezidentem, ale nechce si ani rozvrátit prezidentskou volbou vlastní, tak dlouho pečlivě modelovaný elektorát.

Drahoš sice aritmeticky nad Zemanem s podporou od vyřazených už nyní vede, ale problémy se mu množí exponenciálně. Z dat vyplývá, že nedokázal přilákat nevoliče z minulého října. Vzhledem k tomu, že účast v druhém kole asi klesne a Zeman může zaktivizovat proti Drahošovi dosud váhající příznivce SPD a KSČM, je to jasný problém.

Další věcí je samo nahánění příznivců vyřazených. Automatické sčítání je liché. Drahoš bude rád, když mu od každého vyřazeného kandidáta přijde 60 procent. Ti zbylí sice nepůjdou ve velkém volit Zemana, ale zůstanou doma. To nahraje Zemanovi.

Drahoš už také prohlásil, že vyjede do regionů oslovit nové voliče. To má logiku.

Z map politologa Jakuba Lyska vyplývá, že opravdu silný je nyní pouze ve velkých městech.

Zeman versus Drahoš na sudetské linii

Základem je pro Drahoše si zajistit alespoň "Česko minus Sudety". Když se totiž podíváme, kde vede dělicí linie mezi Zemanovými příznivci a příznivci Drahoše a dalších oponentů současné hlavy státu, dostaneme docela přesně jazykovou mapu předválečných Sudet.

Dnes tato hranice neznačí národnostní napětí, ale hranici chudoby, exekucí a vyšší nezaměstnanosti, jak o tom před časem psal i Ekonom.

Problém pro Drahoše navíc je, že ani Pavel Fischer, ani Michal Horáček, ani Marek Hilšer nemají regionálně jasně ohraničenou podporu, takže není úplně snadné vyhodnotit, kam v následujících dnech zajet.

Podle Lyskových dat by pro Drahoše bylo nakonec asi nejlepší vyrazit na střední Moravu, kde opravdu výrazně bodoval konzervativec Fischer, a pak na sever od Prahy, kde bodoval zase Horáček.

Drahoš už oznámil, že chce získat i Zemanovy příznivce. Cesty do nitra dnešních "Sudet chudoby" ale asi nemají smysl. Dekády neřešené a Prahou přehlížené problémy exekucí, úpadku konkurenceschopnosti a strukturální nezaměstnanosti vytvořily frustraci, kterou akademik z Prahy rozhodně není schopen za dva týdny vyléčit.

Drahošův tým by si měl uvědomit, že v této chvíli nejde ani tak o zlákání Zemanových příznivců, ale o zlákání Babišových příznivců. Voliči ANO jsou už nyní největší voličskou skupinou Drahoše.

Boj o Babišova voliče

V jeho moci je jistě z 920 tisíc voličů ANO pro Zemana ukrojit ještě další kus.

Nezaměstnaného ze severu Moravy asi Drahoš nepřesvědčí. 45letého zaměstnance z menšího města ve vnitrozemí, který volil v říjnu Babiše a nyní v prvním kole Zemana, ale možná ano.

Drahoš by také neměl podlehnout strachu z toho, co na něj Zemanův tým v následujících dvou týdnech vymyslí a jak dopadnou televizní debaty. Klíčové je pro něj v tuto chvíli přebrat co možná nejvíce voličů vyřazených kandidátů a hlavně identifikovat nové voličské skupiny, které více než souboj o funkce v Praze zajímají konkrétní neřešené sociální a ekonomické problémy Česka.

Pokud se to Drahošovi povede, může uspět.

Voličská čísla ale v tuto chvíli stále mnohem více nahrávají obhájci prezidentského úřadu Miloši Zemanovi.