Společný stát si podle historika Jana Rychlíka (63) představovali Češi úplně jinak než Slováci, kteří v bývalé federaci neměli prostor pro národní aspirace. Proto bylo rozdělení Československa nevyhnutelné. Rychlík, který na Slovensku žil, dodává, že si lidé vztahy obou nástupnických států idealizují. A záruku vzájemné vstřícnosti do budoucna vidí v existenci Evropské unie, která dřívější třecí plochy obrousila.

Bylo dobře, že se Československo rozdělilo?

Jak pro koho. Pro mne, a já se tím nijak netajím, moc ne. Ale za dané situace, kdy už byl společný stát naprosto nefunkční, jiné řešení nebylo. Pokojné rozdělení asi bylo optimálním krokem, jaký v té chvíli mohl přijít.

Čekal jste dopředu, že federace zanikne?

S tím, že by se Československo udrželo dlouhodobě, jsem nepočítal, netušil jsem ale, že rozpad přijde tak rychle. V osmdesátých letech jsem na Slovensku žil a tam se mezi intelektuály o možnosti osamostatnění docela otevřeně mluvilo. Takže blesk z čistého nebe to pro některé z nás nebyl. Bylo jasné, že když padne komunismus, může v česko-slovenských vztazích přijít krize a vyústit i v zánik společného státu.

Mnoho lidí, dokonce i těch, kteří s dělením souhlasí, si stále myslí, že před čtvrtstoletím mělo být vypsáno referendum.

A o čem by bylo? Jak by zněla otázka, když se musí odpovědět "ano", nebo "ne"?

Jak by mohlo znít? Snad: Chcete žít ve společném státě?

Co to je společný stát? Pod ním si Češi a Slováci představovali každý něco úplně jiného. Taková otázka by nic nevyřešila. Federace nemohla zůstat pohromadě v momentě, kdy sice většina Slováků mluvila o společném státě, ale kdy jich současně více než polovina žádala svrchovanost. A chtěli žít jako rovný s rovným. To ve společném státě nejde, protože nás je deset a jich jen pět milionů. Rovnoprávnost a rovnost jsou dvě rozdílné věci. Slováci se ve federaci cítili omezováni, nebylo je vidět ve světě. Ten Československo vždy bral jako český stát a jeho obyvatele jako Čechy. Což Slováky iritovalo.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-66006220-staty-prichazeji-a-zase-odchazeji