Nebude to pravděpodobně už dlouho trvat a cesta autobusem do práce či do školy bude pro každého o jednoho člověka chudší − o řidiče.
Světem se šíří nový hit − čím dál odvážnější zkoušení autonomních vozidel v praxi, především autobusů.
Minulý týden schválili norští poslanci zákon o autonomní dopravě. Oslo, Stavanger či Konsberg se tak mohou legálně vrhnout do testování autobusů bez řidiče. Oslo už vysoutěžilo operátora a je docela reálné, že třeba za dva tři roky budou autobusy, které se řídí samy, v hlavním městě Norska v provozu.
Testují je také třeba v Dánsku, naopak špatnou publicitu přinesla první bouračka v Las Vegas (za tu ale nemohlo automatizované vozítko, kdosi do autobusu nacouval). A pozadu nezůstává ani východní Evropa. V Lotyšsku budou v roce 2019 testovány autobusy bez řidiče v Jelgavě a Aizkraukle.
Všude to bude − nebo už je − podobné. Vybere se nějaká přehledná trasa, na ní se nasadí autobusy, u nichž počítač sám vyhodnocuje, kdy má přibrzdit či zastavit.
![(Ilustrace: Richard Fischer) jarvis_5a280428498e34d8c92b2af4.jpeg](https://img.ihned.cz/attachment.php/960/70248960/QlaHqv4yFuKEJmMCIozWtUbje9Bp2nNS/jarvis_5a280428498e34d8c92b2af4.jpeg)
Naštěstí to v tomto případě nevypadá, že by Česko něco zase zcela zaspalo. Pokud se vše podaří, z Ústí nad Labem se stane tuzemský inkubátor vozítek, kde místo člověka za volantem rozhoduje algoritmus. Tamní inovační centrum už spolupracuje s městem, krajem, státem, univerzitami i zahraničím.
Nyní si Ústí tipuje, kde minibus budoucnosti nasadit. Mluví se třeba o tamní zoo, nádraží nebo nemocnici. V rámci širšího projektu by autonomní řízení mělo být testováno i na dálnici D8. Takže když vás předjede cestou do Drážďan auto bez řidiče, nelekejte se prosím. Vše je v naprostém pořádku.
Nástup autonomní dopravy ale samozřejmě nebude − tak jako u každého technologického pokroku − jen procházka růžovým sadem. V Norsku už protestují řidiči autobusů, že bez nich to stejně nepůjde, protože lidský faktor je nenahraditelný. Vyrojilo se spoustu legálních, bezpečnostních a technologických problémů − například v Las Vegas by se autobus sám vyhnul bouračce, kdyby mu inženýři namontovali i zpátečku.
A vzniká i nemálo etických otázek. Jak se budou autonomní systémy zlepšovat, dojde třeba i na neřešitelné programovací úlohy, které popisuje při výkladu o ekonomii a etice ve své nové knížce Economics for the Common Good nobelista Jean Tirole: samořiditelné auto je před nevyhnutelnou nehodou. Je v něm jeden pasažér, na přechodu pět chodců. Má samo zatočit a ohrozit bouračkou pasažéra, nebo srazit pětkrát více lidí? Tirole tím ukazuje, že ekonomie nikdy nemůže stát nad etikou, ale zároveň tím kreslí i obrázek možná z docela blízké budoucnosti.
Než se na legálních limitech samořiditelných vozů shodneme, nezapomínejme ale, prosím, na jejich co nejrychlejší vývoj. Nebo nás zbytek světa rád a rychle předjede. V autech bez řidiče.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 0 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později