Od USA po Česko se vine cestovatelská pouť Skota Granta McKenzieho, ředitele marketingu a strategie Plzeňského Prazdroje. Ve Spojených státech byl na své první opravdu velké cestě ještě jako 20letý student a v současné době je Praha jeho posledním působištěm. A odsud vyjíždí na delší i kratší cesty po republice. "Skoro každé české městečko má krásný hrad, zámek, nějakou pamětihodnost, historii jako ve Skotsku, kde každé místo má svůj příběh."
A jací jsou podle McKenzieho Britové, Američané a Češi? "I když s Američany mluvíme stejnou řečí, jsou jiní. Konzervativnější. Byl jsem hlavně v Connecticutu, kde chodili každou neděli do kostela. Největší rozdíl je ve vztahu ke zbraním," míní. Na rozdíl od Evropanů Američané považují zbraň za součást svého života kvůli vlastnímu bezpečí. "My Evropané nepotřebujeme vlastnit doma zbraně."
Další odlišení vidí McKenzie v rasismu. "I u vzdělaných Američanů jsem jej viděl, to pro mě bylo překvapující."
A zatímco Američané se hned při prvním setkání tváří jako kamarádi a rezervovanější jsou později, Češi vystupují přesně naopak. "Když Čech řekne, že jsme přátelé, je to pravda. Když to prohlašuje Američan, ještě to neznamená, že je tomu opravdu tak."
Jediné, co 43letý Skot Čechům opravdu vytýká, je jejich nedostatek optimismu. U starší generace to na základě historických zkušeností chápe, ale ne u mladších lidí. "Dvacetiletý člověk má před sebou fantastickou budoucnost, ale na otázku, jak se má, odpoví − nic moc."
Rumunsko: V Karpatech opraví i Porsche
V Rumunsku pobýval Grant McKenzie tři roky a učarovala mu Transylvánie. "Je to krajina extrémů a kontrastů, kde místy žijí jako před sto lety. Během pěti minut potkáte Ferrari a koňský povoz," vzpomíná.
Manažer Plzeňského Prazdroje je fanda sportovních aut a svým Porsche jezdil po slavných točitých silnicích v Karpatech − Transfagarasan a Transalpina. A právě na Transalpině prožil McKenzie podle svých slov typický rumunský příběh.
"V místech bez mobilního signálu a 35 kilometrů od nejbližšího města jsem hodinu před setměním píchl pneumatiku, a protože se tam pohybují medvědi a vlci, raději jsem rychlostí 10 kilometrů v hodině pokračoval po třech kolech," vypráví. Po hodině a půl dojel k horskému stavení.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později