Pokud zaměstnanec způsobí firmě škodu, ručí za ni obvykle 4,5násobkem mzdy. Paušálně se však na to zaměstnavatel spolehnout nemůže. Nejvyšší soud před časem například rozhodl v případě distributora zboží, který ponechal denní tržbu v zamčeném autě, odkud ji následně někdo odcizil. Podle rozsudku zaměstnanec škodu uhradit nemusí. Nemohl totiž takovou událost předvídat a z toho důvodu si vzít hotovost s sebou, jak argumentovala firma. Přitom by firmě stačilo pevně určit pravidla pro nakládání s financemi během distribuce, a platbě škody by se tak zaměstnanec nevyhnul.
Zaplať a hledej si práci
Aby firma mohla po zaměstnanci požadovat finanční náhradu za způsobenou škodu, musí dokázat, že ji pracovník způsobil porušením pracovních povinností nebo v souvislosti s prací a chováním třeba během přestávky na jídlo a oddech. Typickým příkladem může být neopatrné zacházení se strojem. "Náhrada škody je limitovaná maximálně na 4,5násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance v měsíci před porušením povinnosti," říká právnička ze společnosti Frank Bold Advokáti Kristýna Delmar. Limit se však nevztahuje na situace, kdy zaměstnanec způsobí škodu v prostorech pracoviště, kde práci vykonávat nemá, nebo třeba po pracovní době. Pak by se firma odškodnění mohla domáhat v plné výši.
Další výjimkou je případ, kdy byla škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo pod vlivem návykových látek, přičemž úmysl musí zaměstnavatel prokázat. Podle Kristýny Delmar k dokázání úmyslu i porušení předepsaných pravidel běžně slouží například vyjádření nadřízeného, svědectví dalších kolegů, ale také kamerový záznam. Ten však lze použít pouze v případě, že je zaměstnanec s pořizováním kamerového záznamu v pracovní době srozuměn.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později