Škodí vám zaměstnanci? Nastavte si přesná pravidla, jinak se kompenzace nedočkáte

Pokud zaměstnanec způsobí firmě škodu, ručí za ni obvykle 4,5násobkem mzdy. Paušálně se však na to zaměstnavatel spolehnout nemůže. Nejvyšší soud před časem například rozhodl v případě distributora zboží, který ponechal denní tržbu v zamčeném autě, odkud ji následně někdo odcizil. Podle rozsudku zaměstnanec škodu uhradit nemusí. Nemohl totiž takovou událost předvídat a z toho důvodu si vzít hotovost s sebou, jak argumentovala firma. Přitom by firmě stačilo pevně určit pravidla pro nakládání s financemi během distribuce, a platbě škody by se tak zaměstnanec nevyhnul.

Zaplať a hledej si práci

Aby firma mohla po zaměstnanci požadovat finanční náhradu za způsobenou škodu, musí dokázat, že ji pracovník způsobil porušením pracovních povinností nebo v souvislosti s prací a chováním třeba během přestávky na jídlo a oddech. Typickým příkladem může být ne­opatrné zacházení se strojem. "Náhrada škody je limitovaná maximálně na 4,5násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance v měsíci před porušením povinnosti," říká právnička ze společnosti Frank Bold Advokáti Kristýna Delmar. Limit se však nevztahuje na situace, kdy zaměstnanec způsobí škodu v prostorech pracoviště, kde práci vykonávat nemá, nebo třeba po pracovní době. Pak by se firma odškodnění mohla domáhat v plné výši.

Další výjimkou je případ, kdy byla škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo pod vlivem návykových látek, přičemž úmysl musí zaměstnavatel prokázat. Podle Kristýny Delmar k dokázání úmyslu i porušení předepsaných pravidel běžně slouží například vyjádření nadřízeného, svědectví dalších kolegů, ale také kamerový záznam. Ten však lze použít pouze v případě, že je zaměstnanec s pořizováním kamerového záznamu v pracovní době srozuměn.