Cesty Jiřího Forejta kopírují politické klima v Československu. Za dob komunismu se výjezdy vědeckých pracovníků na Západ rovnaly zázraku. Jemu se podařil v roce 1975, kdy vyrazil na pozvání anglické genetičky Mary Lyonové na konferenci Britské genetické společnosti, aby tam informoval o své práci. Protože byl ve škatulce těch, kteří nesměli cestovat, odjel jako obyčejný turista s pěti librami v kapse. Kvůli zpožděnému letu nakonec dorazil na místo jiným autobusem, který jej vysadil před vojensky hlídaným Ústavem jaderné fyziky, zatímco Ústav radiobiologie byl odsud vzdálený dva kilometry.
"Ve vstupní bráně jsem dostal hned lekci, když recepční s despektem telefonoval mojí britské kolegyni, že přijel nějaký člověk z Československa autobusem. Podle intonace jsem pochopil, že Československo a autobus byly dvě degradující záležitosti."
Přednáška měla úspěch, na jejím základě zvali Forejta na Západ, nabízeli grant, ale v Akademii věd mu poradili, ať si o to ani nežádá, jestli nechce mít problémy.
V osmdesátých letech se situace začala uvolňovat a od roku 1990 se naprosto změnila. To už ovšem bylo pro Forejta pozdě.
"Bylo mi 45 let, to už by měl mít vědecký pracovník zahraniční stáže za sebou a pracovat doma se svým týmem," vzpomíná, že on ale naštěstí dostal příležitost. Jako hostující profesor působil na Princetonské univerzitě. A jako světově uznávaný odborník v oboru genetiky myší jezdí na zahraniční konference, kde pravidelně přednáší.
Cambridge: Když to hlásila BBC, tak je to pravda
První cestu za Západ uskutečnil Jiří Forejt v roce 1968. V rámci politického uvolnění se jako student medicíny dostal na jazykový kurz pro vysokoškoláky na univerzitu v Cambridgi. "Než jsme odjeli, říkali nám, že tam mají Čechoslováci dobrou pověst, tak abychom ji nezkazili," vypráví. Studenti z Československa už tam byli dva předcházející roky, ale teď připadl první školní den na 21. srpna. "Ve školním rozhlase hlásili, aby všichni čeští studenti přišli k řediteli. Tak jsme si říkali, že tu opravdu máme dobrou pověst, když jako jediné si nás zve ředitel." Ovšem tento zdvořilý pán asi tak dvanáctičlenné skupině sdělil, že Československo obsadila Sovětská armáda. "Dodnes si pamatuji, jak jsme se dali všichni do smíchu a oponovali, že to je nějaká kapitalistická propaganda. Ale ředitel odpověděl, že když to hlásila BBC, je to pravda."
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později