Vysočina ztrácí vysokoškoláky

RICHARD HORKÝ
předseda Krajské hospodářské komory kraje Vysočina, TTS Group

Trápí nás nedostatek lidí. Nechybí už jen technici, ale prakticky všechny profese. Z průzkumů vyplývá, že zdejším firmám schází až čtyři a půl tisíce lidí, a to se jedná jen o firmy s padesáti a více zaměstnanci. Celkově to možná bude až šest tisíc chybějících pracovníků. Apelujeme na vládu, aby umožnila větší příliv pracovníků z Ukrajiny, protože s nimi máme dobré zkušenosti, jsou nám kulturně blízko a pracovat u nás chtějí. Jenže vláda a úřady tomu příliš nejsou nakloněny. Volání odborářů po zvýšení platů k žádnému zlepšení nevede. Jen si zaměstnance přetahujeme. A podle demografické křivky se bude nedostatek pracovníků v našem kraji bohužel ještě zhoršovat. Takový stav už skutečně brzdí rozvoj firem.

Kraj Vysočina je krásný, čistý a bezpečný. Když budou mít firmy dost zaměstnanců, budou se rozvíjet a profitovat z toho budou i zaměstnanci a stát. Zároveň je potřeba ještě vyřešit problém, který může za pár let výrazně ovlivnit prosperitu regionu. Jaderné elektrárně Dukovany za 20 let končí životnost, a pokud nenajdeme cestu, jak zaměstnat zhruba pět tisíc lidí, kterým elektrárna přímo či nepřímo dává práci (a navíc nadprůměrné platy), mohl by nastat socioekonomický šok. Zdejší starostové proto opakovaně dávají najevo, že by uvítali stavbu nového bloku.

PETR HORÁČEK
jednatel společnosti SPH stavby

Kraj Vysočina má v porovnání s ostatními kraji nižší mzdy. To však neplatí na Žďársku, kde pociťujme tlak na zvyšování platů vlivem vyšších výdělků v uranovém průmyslu. Ani růst platů však neřeší nedostatek lidí, který už je v podstatě ve všech profesích. Zaměstnáváme proto Ukrajince a mohu potvrdit, že jsou šikovní. Naší nevýhodou je menší ochota stěhovat se za prací, což je dáno tím, že zdejší lidé mají často hospodářství, pole, zvířectvo. Na druhé straně se nám nedaří udržet v regionu vysokoškolsky vzdělané lidi.

Celkově je v našem kraji dobrá infrastruktura i dobré zázemí pro podnikání, ale je potřeba ještě pokračovat v okrajových částech. Co se týče vzdělávání, je nutné, aby se změnil poměr absolventů technických a humanitních oborů, který neodpovídá potřebám trhu práce, což nás dost brzdí. Kraj by také potřeboval více zajímavého uplatnění pro vysokoškoláky.

PETR KARÁSEK
viceprezident České asociace interim managementu

Vysočina je krajem mých předků. Z dětství si pamatuji náročné souboje o to, zda se při sklizni sesbírá z polí a políček více brambor, nebo kamení. Nejfrekventovanější tuzemská dálnice v podstatě půlí Kraj Vysočina, avšak kamkoliv v tomto regionu je to po klikatých a kopcovitých silničkách tak nějak daleko. Tyto a další atributy dlouhodobě formují zdejší lidi, a proto jsou ve srovnání s obyvateli jiných regionů o poznání houževnatější, odolnější a také samostatnější. To je také jedna z největších předností, kterou může tento kraj zaměstnavatelům nabídnout. V nedávné době kolegové z Turnaround Management Association úspěšně završili záchranu společnosti Motorpal Jihlava a "vrátili ji" zpět mezi zdravé podniky.

Častými příčinami krizí podniků jsou nedostatek celkové vybalancovanosti podnikání, absence dlouhodobé udržitelnosti, podceňování a neřízení rizik a zejména to, že v řadě případů se podnik nestaral primárně o co nejlepší uspokojení potřeb uživatelů svých výrobků a služeb, ale majitelé a managementy se zajímali zejména o růst objemů výroby a tržeb či zisku. Proto se domnívám, že hlavními pilíři zdravého podnikání a řízení firem jsou dobré nápady a invence, tvrdá práce, pokora a trpělivost, osobní i podnikatelská mravnost. Zdravé podnikání nemůže být primárně postaveno na honbě za okamžitým finančním ziskem či na mantře neustálého kvantitativního růstu. Myslím, že jsou lidé z Kraje Vysočina předurčeni k takovémuto zdravému podnikání. Jejich předkové to v tomto kraji dělali po staletí. Sice se z nich nestali většinou žádní Rothschildové, ale v naprosté většině měli spokojený, byť leckdy tvrdý život.

PAVEL BOHÁČEK
finanční ředitel, Motorpal

Po období úpadku a následné reorganizace letos v daleko vyšší míře řešíme otázku, jak zabezpečit personální potřeby naší společnosti, a to jak v oblasti stabilizace a udržení zaměstnanců stávajících, tak získávání zaměstnanců nových.

V Česku se nedostává mnoha oborům kvalifikovaná pracovní síla. V Kraji Vysočina je tato situace dle mého názoru umocněna jednak tím, že zde působí celá řada prestižních a velmi kvalitních zaměstnavatelů, jednak skutečností, že v tomto kraji nezaznamenává žádné odvětví citelný útlum či krizi, což by mohl být jeden ze zdrojů pracovní síly, jako například v kraji Moravskoslezském. Konkurence na pracovním trhu je tak velmi silná.

Působení silných a renomovaných zaměstnavatelů v regionu je jedním z předpokladů jeho rozvoje. Region má dostatek schopných a k tomu povolaných lidí, kteří vize formulují a snaží se je naplnit. Úspěch našeho projektu je však zajisté jedním z dílů skládačky, které mohou tyto vize ovlivnit. Těší mne, že nám zástupci jak města, tak kraje naslouchají a snaží se v oblastech, které umí ovlivnit, vytvořit co nejlepší rámec pro naše podnikání.