Na konci července dala novela zákona o inspekci práce kontrolorům novou pravomoc: mohou pokutovat zaměstnavatele za nepřiměřený zásah do soukromí zaměstnanců. Před účinností novely sice mohla inspekce firmy kvůli podezření na prohřešek v oblasti ochrany soukromí zkontrolovat a mohla po nich chtít, aby napravily zjištěné chyby, avšak zaměstnavatele nic nenutilo, aby tak skutečně udělali.
Sledování zaměstnanců se v posledních letech stalo horkým tématem. Zatímco ještě v roce 2012 počítala inspekce práce počet podnětů upozorňujících na nezákonné sledování maximálně v desítkách, teď už jich ročně řeší přes stovku. A přibývá i soudních sporů, které se točí kolem špiclování podřízených. "Vzhledem k zvyšující se dostupnosti a rozšíření technologií, které sledování a kontrolu umožňují, nelze předpokládat změnu tohoto trendu," říká náměstek generálního inspektora práce Jiří Macíček. Zaměstnavatelé přitom v této oblasti často chybují. Jen letos inspektoři práce zjistili porušení zákona téměř v 80 procentech kontrolovaných firem.
Problém je hlavně v tom, jak si zaměstnavatelé vykládají zákon. Zákoník práce říká, že firma nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze její činnosti narušovat soukromí zaměstnanců na pracovištích a ve společných prostorách tím, že je sleduje kamerami, odposlouchává nebo zaznamenává jejich telefonických hovory nebo čte jejich poštu. Žádný předpis už ale neupřesňuje, co je takovým závažným důvodem, který může sledování ospravedlnit.
To dává prostor mnohdy i svérázným výkladům. Úřad pro ochranu osobních údajů tak v minulosti řešil například dotaz, zda může zaměstnavatel nainstalovat kamerový systém v kuchyňce na pracovišti kvůli tomu, že se z lednice ztrácí jogurty. Takovou "ochranu jogurtů" tehdy úřad označil za nepřiměřenou.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později