Aktuální číslo časopisu Ekonom
Filip SýkoraMartina "Aki" Votrubová se živí jako marketingová specialistka se zaměřením na sociální sítě. O jejich využívání přednáší na školeních, radí firmám a sama patří mezi takzvané influencery, tedy vlivné osobnosti. Na Facebooku ji sleduje řada lidí z oboru, a na obrazové síti Instagram dokonce i sama propaguje některé značky, se kterými spolupracuje. Pro řadu fanoušků a klientů tak bylo překvapením, když před pár měsíci přijala celkem netradiční opatření. "Veřejně jsem napsala, že nebudu reagovat na jakékoliv pracovní dotazy na Facebooku," vysvětluje Votrubová.
Důvod byl jednoduchý. Přes sociální sítě si zvykla komunikovat nejen s přáteli, ale i klienty či potenciálními obchodními partnery. A zjistila, že počet dotazů výrazně narostl, navíc cítila nutkání na zprávy odepisovat hned − a to i přesto, že některé dotazy chodily dávno po pracovní době nebo šlo v zásadě o nepodstatné malichernosti.
Neustávající vodopád pracovních i nepracovních dotazů jí zkrátka začal přerůstat přes hlavu. A když cítila, že má najednou problém i s prací, při níž vypne telefon, a začala trpět migrénami, pochopila, že je třeba režim zásadně změnit.
Votrubová dnes pracovní dotazy vyřizuje jen po e-mailu a po telefonu. Na smartphonu, který pro práci využívá intenzivněji než počítač, vypnula veškerá oznámení. Na Facebooku vyřizuje jen soukromé zprávy, a to ještě jen jednou denně. Zhruba po osmé večerní už chat vůbec nekontroluje. A především − začala přísně odlišovat, které zprávy a hovory potřebují okamžité vyřešení a které naopak v klidu počkají do druhého dne. "Donutilo mě to komunikaci výrazně zpomalit," pochvaluje si opatření Votrubová.
Chronickou nepozorností jsou nejčastěji ovlivnění marketéři, IT specialisté či pracovníci médií.
Sama přitom ve svém opatření nevidí žádné nevýhody − a to ani pro pracovní život. Většina klientů, fanoušků i kolegů rozhodnutí respektuje. Část známých se jí dokonce přiznala, že se delší dobu odhodlávají k podobnému kroku, jiní její příklad rovnou následovali. Ilustrují tím, že případ Votrubové není pouhou epizodou o tom, jak si jeden marketingový specialista organizuje svůj čas. Rozpad pozornosti vlivem nutnosti být "neustále na příjmu" a znovu a znovu přerušovat soustavnou činnost drobnými úkony je závažným tématem pro stále větší množství pracovníků, ale i firem. Umocňuje ho totiž pokračující digitalizace našeho života, od chytrých telefonů přes chatovací funkce v e-mailu až po sociální sítě. "Zapnutý Outlook a neustále přicházející požadavky ruší více než například hovor kolegů v kanceláři," podotýká Eva Fišerová ze společnosti KPMG.
Nemoc jménem multitasking
Neustálé přepínání mezi různými činnostmi se nazývá multitasking. Právě ten je do velké míry kamenem úrazu. Už studie Stanfordovy univerzity z roku 2009 dokládá, že multitasking vede k úpadku kognitivních schopností − tedy vstřebávání a vyhodnocování informací. Úpadek u chronických multitaskerů byl ještě větší než u těch, kteří byli neustálému přepínání pozornosti vystaveni jen částečně.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
