Někdy bylo moudřejší na jistá auta zapomenout. Například povedený poválečný vůz Aero Minor, který ovšem vyvinula Jawa a vyráběl Letov, padl na oltář zbrojení. Britové zase v pozdějších letech příliš nezdůrazňovali, že jejich poválečný luxusní typ Bristol 400 vycházel z německého BMW. V zapomnění často upadly výrobky zaniklých značek, ale i mnohé prosperující společnosti mívají ve své historii něco, čím se příliš nechlubí. Týdeník Ekonom vybral tucet evropských automobilů, na něž veřejnost pozapomněla, ačkoliv šlo o významné modely. K důvodům patří nejen politika, ale i třeba to, že šlo o příliš očividné napodobeniny. Nebo vozy naprosto nezapadaly do pozdější image.

VW Polo vyvinula firma Audi a prodávala jej zprvu jako Audi 50.

Alfa Romeo Arna

Počátkem 80. let se zdálo, že japonské vozy převálcují svět. Automobilky, které se topily v problémech, viděly ve spolupráci s Japonci šanci na záchranu. Například Acclaim, poslední model britské značky Triumph, byl vlastně vozem Honda Ballade a následně využil licence od Hondy také Rover. Podobnou cestou se vydala Alfa Romeo s modelem Arna. Šlo o mírně upravený Nissan Cherry s italským motorem, který pocházel z modelu Alfasud. Zákazníci však toto spojení neocenili. Skončilo to tím, že Alfu Romeo pohltil Fiat, který produkci modelu Arna v roce 1987 ukončil. Nissan se uchytil ve Velké Británii, kde obdržel pobídky a začal tam masově vyrábět auta pod vlastní značkou.

Audi 50

jarvis_599d6b51498e27acfc22cfab.jpeg
Současné Audi je luxus, zpočátku to tak ale nebylo.
Foto: Archiv

Když Volkswagen koupil firmu Auto Union, v jeho vedení se rozhořela diskuse, jak se budou její nové vozy jmenovat. Vyhrálo Audi, ale následoval spor o to, jak dlouho zůstanou "audiny" na trhu. Pak ještě propukla hádka, zda si firma může ponechat vlastní obchodní síť. Přes všechny tyto trable konstruktéři v Ingolstadtu připravili malý vůz Audi 50, který se do výroby dostal v roce 1974. Později se tento automobil začal vyrábět také pod označením VW Polo. Vedení skupiny se nakonec rozhodlo, že Audi získá prémiový punc a bude konkurovat BMW či Mercedesu. Do této koncepce Audi 50 vůbec nezapadalo, takže jeho nástupci se již vyráběli pouze jako VW Polo.

Austin Maxi

jarvis_599d6b51498e27acfc22cfaf.jpeg
Luxusní Maxi bylo užší a nižší, než je dnešní Mini.
Foto: Archiv

Austin Maxi z roku 1969 byl první britský pětidveřový hatchback vybavený pětistupňovou převodovkou. Představoval protipól modelů Austin Mini a Morris Mini. Vůz, který konkuroval Renaultu 16, vyráběla skupina British Leyland Motor Corporation. Její nové vedení však rozhodlo, že se již nemají nabízet podobná auta pod více značkami, čímž vzal za své plán na výrobu Maxi s logem sesterského Morrisu. I proto vůz Maxi nezopakoval úspěch Mini, nikdo se k němu nehlásí a vzpomínají na něj jen znalci.

FSO Warszawa

jarvis_599d6b52498e27acfc22cfb3.jpeg
Poláci chtěli Fiat, dostali však Pobědu.
Foto: Archiv

Nebylo to milované dítě varšavské automobilky, protože ta v roce 1948 uzavřela licenční smlouvu s Fiatem. Studená válka však projekt poslala k ledu. Sověti místo toho Polákům nabídli licenční výrobu modelu GAZ Poběda. V Polsku jej překřtili na War­szawu. Ta ve výrobě zůstala až do roku 1973, mnohem déle, než její vzor. Prošla sice mnoha modernizacemi, v očích Poláků jí však zůstalo ruské stigma. U nás "varšavy" často sloužily jako taxi či podnikové vozy.

BMW 600

jarvis_599d6b52498e27acfc22cfb7.jpeg
Manažeři, kteří jezdí v BMW, by toto neocenili.
Foto: Archiv

Bavorák rovná se luxus, ale v 50. letech to neplatilo. Drahá auta ještě nešla na odbyt, takže BMW začala roku 1955 vyrábět v italské licenci vozík Isetta s motocyklovým motorem. V roce 1957 přišel čtyřmístný typ BMW 600, který byl nafouklou Isettou. Neuspěl a po pouhých dvou letech jej nahradil typ BMW 700, který konečně vypadal jako opravdové auto.

Glas 1304

jarvis_599d6b52498e27acfc22cfbb.jpeg
Závod, kde vznikal Glas, je dnes největší továrnou BMW.
Foto: Archiv

Německá firma Hans Glas vyráběla hatchback střední třídy od roku 1962, tedy dávno před Golfem. Moderní byl také motor, jehož konstruktér přišel k firmě Glas z konkurenční BMW. V době, kdy VW měl jen dvě modelové řady osobních aut, nabízel mnohem menší Glas pět velmi pestrých řad. Vysoké náklady na vývoj a roztříštěný výrobní program přivedly automobilku do finančních potíží. Koupila ji právě BMW.

Lada Oka

jarvis_599d6b52498e27acfc22cfbf.jpeg
Sověti chtěli, aby vůz montovala i Škoda.
Foto: Archiv

Oka byla nejmenším automobilem vyráběným v SSSR. Prototypy dokončili v roce 1984. Původní sovětská představa byla, aby se Oka montovala i v dalších státech RVHP. V Československu se však proti tomuto záměru postavili představitelé Škody i ministerstva vnitra, které schvalovalo technickou způsobilost. Oka se začala vyrábět až v roce 1988, a to v rámci "přidružené produkce spotřebního zboží" firem VAZ, Kamaz a SMZ. Samotný VAZ zastavil výrobu tohoto typu v ro­ce 1994, Kamaz v roce 2005 a závod v Serpuchovu, kde se dělala auta pro invalidy, v roce 2008. Existovalo i provedení s elektromotorem. U nás Oka nezískala homologaci.

Renault 10

jarvis_599d6b52498e27acfc22cfc3.jpeg
Nyní už si lidé pletou typ R-10 s jeho menším sourozencem.
Foto: Archiv

V roce 1962 představila francouzská automobilka model Renault 8 s motorem vzadu. Novinka měla například kotoučové brzdy na všech kolech. Úspěch podnítil firmu k tomu, že v roce 1965 přišla s Renaultem 10, což byla "osmička" s prodlouženou přídí a s motorem o vyšším objemu. V roce 1969 však přibyl obdobně velký Renault 12 s předním pohonem, takže jedna značka nabízela dva vzájemně si konkurující výrobky. A ačkoliv "desítka" byla o něco levnější, zájem zákazníků o ni prudce klesl.

Seat 133

jarvis_599d6b52498e27acfc22cfc7.jpeg
Byl posledním přímým konkurentem modelu VW Brouk.
Foto: Archiv

Na dlouhou dobu poslední západoevropské cestovní auto s motorem vzadu přišlo na trh v roce 1974 s cílem nahradit Seat 600 a Seat 850, což byly licenční Fiaty. V tomto případě šlo o vůz, který italská automobilka sama nevyráběla, ale někde jej prodávala ve své síti pod označením Fiat 133. Karoserie kombinovala prvky z vozů Fiat 126 a 127, na rozdíl od nich si však vůz nevedl na trhu dobře. Seat dnes patří VW a příliš nepřipomíná, že i před vstupem německého koncernu nabízel vůz, který se vyráběl jen ve Španělsku a konkuroval Brouku.

P 240 Sachsenring

jarvis_599d6b53498e27acfc22cfcb.jpeg
Zapomeňte na luxusní šestiválce, ať žije Trabant!
Foto: Archiv

NDR proslula čadivými dvoutakty. Od roku 1956 však továrna Horch ve Cvikově vyráběla šestiválcové čtyřtaktní vozy P 240 Sachsenring. Berlín se pokusil prosadit model jako služební vůz států RVHP, což by ale ohrozilo Tatru 603. Obě strany se dohodly na srovnávacích testech, které skončily vítězstvím Kopřivnice. V roce 1959 proto montáž P 240 skončila a továrna již vyráběla jen Trabanty.

VW K70

jarvis_599d6b53498e27acfc22cfcf.jpeg
Konkuroval VW 411 a Audi 100. Čili totální kanibalismus.
Foto: Archiv

Sedan z roku 1970 byl prvním Volkswagenem s pohonem předních kol a kapalinovým chlazením. Ve skutečnosti jej vyvinula automobilka NSU, kterou VW pohltil. Pro prodejce VW, kteří léta přesvědčovali zákazníky, že motor patří dozadu, nebylo snadné najednou nabízet vůz zcela opačné koncepce, který navíc jasně konkuroval modelu VW 411. Patrně i proto neměl automobil na trhu valný úspěch, otevřel však dveře pozdějším modelům VW Golf a VW Passat.

Záporožec 966

jarvis_599d6b53498e27acfc22cfd3.jpeg
Ukrajinský vůz se na Západ vyvážel pod názvem Jalta.
Foto: Archiv

Sovětský lidový automobil vyráběli na Ukrajině. První Záporožec 965 z roku 1960 se inspiroval tvary Fiatu 600, větší model 966 z roku 1966 měl zase karoserii, která jako by z oka vypadla německému modelu NSU Prinz 4. Vzduchem chlazený motor byl vzadu. Na silnicích Bulharska, Maďarska, Rumunska a někdejší NDR patřily Záporožce k běžným automobilům. Čechoslováci jich však byli ušetřeni, protože podle zdejších úřadů Záporožce nesplňovaly technické předpisy týkající se brzd. Sověti toto stanovisko těžce nesli, neboť vozy prodávali i v Belgii, Francii, Skandinávii či Itálii.

Související