V letní jídelně se dalo vydržet jen šest neděl během nejteplejších dnů. Jídelna v prvním podlaží sloužila jako celoroční, k večeři se ale chodilo v kabátech, jaká tu byla zima. Ve sklepě byl tokaj, víno darovala Marie Terezie ke svatbě jednoho z předků. A tady jsme slavili Vánoce. Toto byl otcův pokoj, v něm zemřel. A tady, v pokoji maminky, jsem se narodila.
Marie Alžběta Salmová-Reifferscheidt-Raitz nás provází zámkem v Rájci nad Svitavou a vzpomíná, jaké to bylo za jejího dětství. Když jí bylo osm, přišli Němci, po nich Rusové. Některé vzpomínky jsou mlhavé. Nebylo jí ani čtrnáct let, když knížecí rodina o domov a majetek přišla.
Než vstoupíme do zámku, jeho bývalá obyvatelka se dovoluje, jestli můžeme dovnitř. A žádá, aby nás někdo doprovázel. Pro jistotu, aby ji snad někdy někdo nepodezříval, že odnesla něco z rodinných věcí, které stát Salmům zabavil. Zámek jim patřil skoro dvě století. Za války na něj a na celé panství uvalili nacisté nucenou správu, pak ho znárodnili komunisté. Většinu majetku stát dodnes nevrátil. Z lesů dostali Salmové nazpátek pouze 570 hektarů. Zámek je národní kulturní památkou, které se stát nechce vzdát.
"Dobrá věc trvá dlouho. To je moje jediná naděje. I kdybych se toho nedožila, mám syny," věří příslušnice šlechtického rodu. Na Moravě patřil k nejvýznamnějším, součástí panství býval i zámek v Blansku, cihelna, blanenské železárny, pivovar, elektrárna, mlýn, šamotka, nyní keramické závody. A osm tisíc hektarů lesů, velkostatek i Punkevní jeskyně v Moravském krasu, včetně propasti Macocha.
Spor trvá už čtvrtstoletí
Dlouhých pětadvacet let vedou Salmovi restituční spor se státem. Chtějí vrátit, co bylo jejich, a hlavně očistit jméno posledního majitele panství, kterým byl Hugo Mikuláš Salm-Reifferscheidt-Raitz, otec paní hraběnky. "Už se v žalobách ani nevyznám. Někdy se těm výrokům musím skoro smát, jaké jsou to nesmysly," říká starohraběnka Salmová. Titul neznamená, že by byla hraběnka stará. "Jeden předek se rozčiloval, že se příliš často dává za nějaké zásluhy titul hrabě, přitom náš rod ho měl už od roku 919, jistě od roku 1090, na to jsou doklady. A tak někdo vymyslel titul starohrabě," vysvětluje příslušnice rodu, který pochází z Arden.
Blízcí jí neřeknou jinak než Marilis neboli Marielise, což je zkratka jmen Marie Alžběta (Elisabetha). Za pár dní bude paní hraběnce 86 let a stále neúnavně pendluje se svým renaultem mezi Rájcí a Vídní, kam s manželem v roce 1957 emigrovala. Ročně najede 33 tisíc kilometrů.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později