Často se má za to, že téměř úplnou likvidaci domácí šlechty způsobila čtyřicetiletá komunistická diktatura. Pravda je to však jen částečná. Vyvlastnění a perzekuce šlechtických rodů po roce 1948 byly "pouhým" konečným řešením procesu, který v českých zemích započal mnohem dříve.

Vlastně se dá říct, že vrstva urozených, vzniklá ve středověku, se dlouho dokázala úspěšně vyrovnávat s postupnou ztrátou politických i hospodářských privilegií v 18. a 19. století. Po nástupu kapitalismu se v mnohých případech naučila po vzoru dravých byznysmenů a gründerů dokonce i dobře podnikat a vydělávat. Odolat rovnostářským a nacionalistickým výstřelkům českých socialistů a komunistů ve 20. století už ale nemohla.

Bělohorský rozštěp

Až do roku 1620 bylo postavení zemské historické šlechty stejně silné jako v jiných evropských zemích. Bitva na Bílé hoře a porážka stavovského povstání však znamenaly změnu, jejíž důsledky pociťujeme dodnes. Mezi 27 pány popravenými pány na Staroměstském náměstí v Praze bylo 10 příslušníků šlechty a mezi zhruba 250 tisíci emigrantů protestantského vyznání bylo na třicet rodin vyšší šlechty a tři sta rodin nižší šlechty. Jejich majetek v hodnotě šesti milionů zlatých císař z velké části "přiklepl" mimo jiné řadě urozených osob katolického vyznání z ciziny. Tím se mezi šlechtou a ostatní českou společností vytvořil hluboký národnostní i náboženský příkop.

Pro představu: ještě v roce 1870 se bělohorské dělítko projevovalo následujícím členěním české šlechtické obce. Předbělohorská šlechta tvořila 23 procent a vlastnila 32 procent výměry šlechtického velkostatku, avšak nejmajetnější skupinou byla podle historika Luboše Páťala právě těsně pobělohorská šlechta. Ta tvořila 16 procent mezi šlechtickými rody, avšak vlastnila 34 procent šlechtického majetku. Nejpočetnější skupinou byli šlechtičtí přistěhovalci z Evropy v důsledku Velké francouzské revoluce − tvořili 32 procent šlechty, ale vlastnili "jen" 13 procent šlechtických realit. Zbývá zmínit patnáctiprocentní skupinu šlechticů usedlých v Čechách v 17. století (15 procent majetku) a čtrnáctiprocentní skupinu rodů, které si v Čechách pořídily pozemky po roce 1848. Šlo hlavně o politické uprchlíky ze sjednocujícího se Německa nebo nově povýšenou šlechtu z řad průmyslníků.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 80 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.