Před každými sněmovními volbami politici − především ti nalevo − vytáhnou do boje proti živnostníkům. Před minulými volbami v roce 2013 se blýskl ekonomický expert ČSSD Jan Mládek výrokem, že živnostníci "parazitují na zaměstnancích".

Letos štafetu převzal šéf Senátu Milan Štěch, který by osobám samostatně výdělečně činným zvýšil odvodové podmínky na úroveň zaměstnanců, protože živnostníci "nejsou z národohospodářského hlediska efektivně využití".

Tato léčba kladivem je samozřejmě nepřijatelná. Jen ukazuje zoufalství politiků, kteří tuší problém, ale nabízejí léčbu, která je jedem.

Radikální zvyšování daní živnostníků není možné v podmínkách, kdy máme podle OECD osmou nejvíce daněmi zatíženou práci zaměstnance v EU (i Švédsko je za námi) a zároveň se podle Eurostatu podbízíme sedmou nejlevnější prací v Evropě. Pokud bychom do toho uvrhli i živnostníky, ekonomika začne krachovat. Příliš mnoho živnostníků je totiž jen logickým důsledkem extrémního daňového zatížení zaměstnance. Teprve když si toto uvědomíme, je možné problém začít řešit. A že těch problémů je. Nová studie ekonomů z think-tanku IDEA ukázala, jak bizarní jsou například české důchody. Průměrně vydělávající živnostník platí menší odvody, ale má pak také o 13 procent nižší důchod oproti zaměstnanci.

Daňové zatížení OSVČ a zaměstnance se tedy musí skutečně sbližovat, ale nikoliv směrem k odvodům zaměstnance, ale živnostníka. U OSVČ můžeme jistě znevýhodnit třeba výdajové paušály, ale hlavně musí klesnout celkové náklady práce u zaměstnance.

Taková politika jistě stojí spoustu miliard z eráru. Politici by tedy zároveň museli mít odvahu přiznat, že se zdanění přesune od práce více ke spotřebě či majetkovým daním.

Jenže to také nejde, protože pak by nebylo možné slibovat nižší DPH na kdeco, od piva po řezané květiny. A s vyšší daní z nemovitých věcí zase nemůžete jít na národ chalupářů.

A tak jen jako každé volby budeme zostouzet živnostníky, aby se po volbách jako vždy nic nestalo.

Související