Ovládací systém na topení a ohřev vody ve dvou bytových domech ve finském městě Lappeenranta měl obyvatelům usnadnit životy. V říjnu minulého roku se však proměnil ve zdroj utrpení. Neznámým hackerům se totiž podařilo systém zcela ochromit prostřednictvím kybernetického útoku, při němž zahltili ovládací systém a vyřadili jej z provozu. Obyvatele obou domů tak vydali zhruba na týden na pospas chladné zimě.
Případ z Finska poukazuje na skutečnost, že kvůli postupující digitalizaci, která je hnána hlavně požadavky na úspornější a efektivnější fungování, je ze strany hackerů zranitelná čím dál větší část ekonomiky. Právě kybernetická bezpečnost v energetice byla tématem setkání, které v závěru června pořádal Institut pro veřejnou diskusi. Mediálním partnerem akce byl týdeník Ekonom.
Setkání pořádané Institutem pro veřejnou diskusi se zúčastnili: Jan Hajný, docent na VUT v Brně, Tomáš Pojar, prorektor CEVRO Institutu, Luděk Štolba, vedoucí oddělení ICT ÚJV Řež, Michal Salát, ředitel virových laboratoří Avastu, Jan Šmolík, manažer bezpečnosti informací ČEPS, Daniel Rous, ředitel bezpečnosti Skupiny ČEZ. Moderátorem diskuse byl zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom David Mařík.
V rámci energetické soustavy může útok vést dokonce k ochromení klíčových činností státu, jako je zásobování elektřinou, teplem či vodou. A násobně tak přesahuje škody, které mohou vzniknout zasažením jednotlivých uživatelů. "Pokud se bavíme o kritické infrastruktuře, problém se násobí," zdůraznil Michal Salát, ředitel virových laboratoří společnosti Avast.
Bezpečnost až na druhém místě
Ačkoliv případ z Finska poukazuje na kyberútok, který je běžnému člověk fyzicky nejblíž, ohroženy jsou všechny části energetického řetězce, od výroby přes přenos a distribuci až po prodej.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později