Včelaření přes mobil. V Česku vznikl unikátní start-up, nabízí "sdílení" včel

Člověk by si řekl, že jsou oblasti, na které si start‑upy netroufnou. Třeba takové včelaření. Jan Hollmann ale dokazuje, že moderní technologie se dají využít i pro něco tak tradičního, jako je právě chov včel.

Na Pacovsku nedaleko jihočeského Tábora nechal postavit několik úlů, sehnal včelmistra a vytvořil aplikaci, přes kterou se může z kohokoli stát majitel vybraného úlu. „Máte úl i včely. Jen jsou někde jinde. Nemusíte se o ně starat, to za vás dělá včelmistr, se kterým komunikujete přes aplikaci, a když máte chuť a čas, můžete klidně za včelami přijet a zapojit se do včelaření osobně,“ vysvětluje Hollmann, který získal pro svůj projekt BeeHousing podporu od startupového inkubátoru Karla Janečka UP21.

Včelařem na dálku

Za pouhý rok fungování už má přes sedm desítek uživatelů a víc než stovku pronajatých včelstev. Mladá firma přitom zatím nijak neinvestovala do marketingu, protože teprve nedávno finálně dokončila svou aplikaci pro mobilní telefony. „Má to větší úspěch, než jsme sami čekali,“ říká Hollmann.

Člověk si může zvolit třeba i barvu úlu nebo si na sklenice s vlastním medem může nechat natisknout etikety s logem své firmy.

Sám se ke včelám dostal náhodou. A vlastně ani včelař není, jen má rád dobrý a kvalitní med. S tím je ale v českých obchodech potíž, med totiž patří hned vedle vína k nejvíce falšovaným potravinám u nás. Česká zemědělská a potravinářská inspekce na začátku dubna zjistila, že je v Česku každý druhý med falšovaný, je třeba dobarvovaný karamelem, jsou v něm cizí cukry, zbytky antibiotik nebo na obalu je klamavé označení.

Spolehnout se, že uvnitř sklenice je vždy skutečně to, co slibuje etiketa, jednoduše moc nejde. Hollmanna proto napadlo, že by si mohl pořídit vlastní včely a mít svůj med, u kterého by měl jistotu, že je kvalitní a vyrobený bez chemie. Na to, aby se o včely staral sám, ale neměl čas, a tak poprosil kamaráda včelaře, jestli by mu nepomohl a výměnou za část vyprodukovaného medu mu o včely pečoval. Klaplo to a Hollmann měl na konci sezony vlastní a kvalitní med. Když pak o svém nápadu vyprávěl kamarádům, byli nadšeni a chtěli taky vlastní med. Hollmann se proto rozhodl, že zkusí nápad rozjet ve velkém.

Teď se ukazuje, že to byl dobrý počin a zájemců o službu sdíleného včelaření je dost. Jsou mezi nimi jak jednotlivci a rodiny, tak i firmy, které tím chtějí spojit své jméno se společenskou odpovědností. Med totiž není jediný užitek, který ze včel lidé mají, na přírodu má zásadní dopad to, kolik včel v ní žije a opyluje rostliny. Naprostá většina z nich je totiž na včelím opylování závislá. Čím víc včel je zpátky v přírodě, tím lépe.

Přímý přenos z úlu

Ačkoli Hollmann zdůrazňuje, že cílem BeeHousingu je podpora včely medonosné v české přírodě, zároveň dodává, že jde o komerční projekt. Za pronájem úlu se platí poplatek, jehož výše se pohybuje mezi 500 a 1000 korunami měsíčně. Konkrétní výše závisí na tom, jaké stanoviště úlu si člověk zvolí, jestli chce med z louky, nebo lesa, kolik chce mít přístupů do aplikace nebo třeba jestli chce mít možnost kdykoli sledovat své včely na dálku prostřednictvím videokamery.

Člověk si může zvolit třeba i barvu úlu nebo si na sklenice s vlastním medem může nechat natisknout etikety s logem své firmy. „Jeden uživatel koupil úl pro svou osmiletou dceru, která miluje figurku Hello Kitty, a její úl je v tom barevném odstínu,“ usmívá se Hollmann a dodává, že barva úlu nemá na včely vliv.

Člověk si může zvolit třeba i barvu úlu nebo si na sklenice s vlastním medem může nechat natisknout etikety s logem své firmy.

„Díky měsíčním poplatkům nemusíme nijak tlačit na produkci a můžeme včelaření dělat tradičně, ekologicky,“ říká Hollmann. Právě lidé, kteří chtějí jíst kvalitní med a mít jistotu, že v něm nejsou třeba antibiotika nebo není nějak šizený, jsou jednou cílovou skupinou. Druhou pak představují ti, které spíš zajímají včely a příroda, ale sami by si na chov včel netroufli nebo na to jen nemají dost času.

Za dobu, co BeeHousing funguje, se podle Hollmanna ukázalo, že pro většinu lidí je nakonec med o něco méně důležitý než zážitek, který mohou získat díky tomuto „komunitnímu“ včelaření. Každý se může rozhodnout, jak často za svými včelami přijede. Může přijet třeba jen na vytáčení medu, aby si zkontroloval, že ve sklenicích nakonec dostane skutečně med ze svého úlu, a jinak může využít v aplikaci chat se včelmistrem. „Nebo sem může jezdit každý víkend a učit se od včelmistra, jak se o včely starat. Je to, jako když má člověk někde ustájeného koně a jezdí za ním,“ přirovnává Hollmann. Navíc z vlastního medu podle něj může být i zajímavá finanční investice. Celková produkce medu z jednoho úlu se v závislosti na počasí a dalších faktorech pohybuje okolo 50 kilogramů za rok a při jeho prodeji může člověk nakonec na „dálkovém včelaření“ i vydělat.

Najdi svého včelaře

BeeHousing zavádí od července navíc novou službu: bude propojovat individuální včelaře s koncovými uživateli po celém Česku, kteří budou včelaři platit měsíční pronájem za úl. Podobně jako u vlastních úlů nakonec dostanou med. Start‑up se tak chce se svou službou dostat k co nejvíce lidem i v regionech, pro které je Táborsko příliš daleko, ale zároveň se jim líbí možnost mít vlastní med. Do roka pak chce Hollmann získat pro BeeHousing další lokality a rozmístit nové úly k pronájmu. Kvůli poptávce ve velkých městech hledá vhodná stanoviště hlavně v okolí Prahy a Brna.

„Ukázalo se, že ta myšlenka je originální nejen u nás, a tak chystáme expanzi i do zahraničí,“ říká Hollmann s tím, že BeeHousing chce nejprve expandovat na Slovensko, Polsko a pak i do Německa. Navíc výhledově nechce zůstávat jenom u včel, ale uvažuje i o podobném systému chovu dalších zvířat. Lidé by si tak mohli zajistit například kvalitní vejce od pronajatých slepic.

V Česku neustále stoupá spotřeba medu: podle posledních údajů z roku 2015 spotřeboval každý Čech v průměru kilogram medu za rok, před deseti lety to byla přitom jen polovina tohoto množství. Zároveň roste i počet včelařů u nás, zatímco v roce 2010 jich bylo necelých 48 tisíc, před dvěma lety se včelaření věnovalo už přes 54 tisíc lidí. Přesto se do Česka stále více medu dováží.