Letos v březnu podala rodina zesnulé Wandy Holbrookové žalobu na pět společností, které vyrábí roboty, za to, že před dvěma lety jejich robot v továrně v Michiganu způsobil Wandinu smrt. Loni v červenci zase bezpečnostní robot v obchodním centru v Silicon Valley zranil batole. První havárie už za sebou mají i samořídící auta Tesly, Googlu nebo Volva. Nehod způsobených roboty bude přibývat a spolu s tím je stále aktuálnější otázka, kdo je vlastně za excesy způsobené umělou inteligencí zodpovědný. Diskutovali o tom už i europoslanci, kteří vyzvali Evropskou komisi, aby se dala do vytváření příslušných zákonů. Vedle odpovědnosti za škodu mají definovat právní postavení robotů či stanovit, jak by měli být kontrolováni.
Podle Evropského parlamentu roboti v současnosti nejsou v právu členských států dostatečně uchyceni. "Výjimečně bychom tak mohli mít jednotnou úpravu ještě předtím, než státy začnou přijímat vlastní zákony, které se pak budou lišit a budou se muset složitě harmonizovat," říká lucemburská europoslankyně Mady Delvauxová, která je zpravodajkou schválené poslanecké zprávy. A to se možná Evropské unii povede − členské státy se zatím do překotného přijímání nových zákonů o robotice nehrnou.
Robot je věc
Ani české zákony s umělou inteligencí nebo roboty výslovně nepracují. Nicméně podle právníků se v oblasti odpovědnosti dá použít nedávno rekodifikovaný občanský zákoník.
"České právo má řadu obecných ustanovení týkajících se odpovědnosti, která jsou aplikovatelná i na nové technologie," řekl na konferenci o právu a umělých technologiích Law Fit právník a spoluautor občanského zákoníku Filip Melzer. "Máme široké pojetí věci. Nic nebrání tomu, abychom za věc označili i software," řekl. A se škodou způsobenou věcí, případně výrobkem, naše právo pracovat umí. Pokud podle občanského zákoníku škodu způsobí věc sama, odpovídá za ni ten, kdo nad ní měl mít dohled. Nelze-li takovou osobu určit, bude za vše zodpovídat vlastník věci.
V anglosaském právu je za auto odpovědný řidič. S autonomním vozidlem si tak na rozdíl od české legislativy neumí poradit.
Jinak to funguje, pokud újmu způsobí vada výrobku. "Jestliže škodu způsobí vada robota, tedy třeba dá-li lékařský robot místo léčivé dávky dávku smrtelnou, měl by být odpovědný výrobce," uvádí Josef Donát z advokátní kanceláře Rowan Legal. S výrobcem by podle občanského zákoníku společně a nerozdílně odpovídal i prodejce robota a také osoba, která robota označila svojí ochrannou známkou či jménem. Toto pravidlo se však použije jen tehdy, pokud byl výrobek skutečně vadný, a ne v případě, byl-li jen uživatelem špatně použit. Dva výše uvedené typy odpovědnosti by se zpravidla uplatnily právě v situacích, kdy by se "zbláznil" třeba chytrý domácí elektrospotřebič.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později