Aktuální číslo časopisu Ekonom
David KlimešNaposledy tu čáru po republice vykreslil projekt Mapa exekucí. V celém Česku je průměrně necelá desetina obyvatel v exekuci. Když se ale podíváte, kde jsou vyšší hodnoty, začne se vinout dobře známá historická linie čtyř německých provincií, které vyhlásily na konci října 1918 autonomii na novém Československu. Začne to Sudetskem, tedy severozápadem Moravy a severovýchodem Čech. Pokračuje přes Německé Čechy zahrnující severozápad Čech až do Sudetské župy, která zabírala jih Čech. A už jste na Německé jižní Moravě.
I dnes na tomto území žijí lidé, kterým republika zjevně nedokáže nabídnout perspektivu. Nejsou to už ale Němci. Jsou to lidé stižení nejrůznějšími sociálními a ekonomickými problémy. Zatímco "sudetské" kraje Ústecký a Karlovarský mají přes 15 procent lidí v exekuci, na druhém konci škály na "nesudetské" Vysočině a ve Zlínském kraji tento problém nepostihuje ani šest procent lidí.
Týdeník Ekonom se podíval i na další statistiky a zjistil, že hranice spjatá s konfliktní historií se vine i spoustou dalších problémů.
Úpadek Sudet neskončil
Premiér Bohuslav Sobotka tvrdí, že už se prostě nelze tvářit, že prosperita celé republiky vytáhne stejně rychle nahoru i pohraničí: "Strukturálně znevýhodněné kraje měly už na počátku devadesátých let o něco horší vstupní pozici. V systému, který bohatším přidává a chudší nechává v nejlepším případě na nule, jim bohatší regiony musely nevyhnutelně utéct."
Proto se po letech přehlížení potíží pohraničí vláda rozhodla přijmout novou strategii hospodářské pomoci strukturálně postiženým regionům. Pomůže to?
Boris Rudý ukazuje na dům v ústeckých Předlicích, kde je i z ulice možné vidět do několika pokojů. "Roh domu se zřítil minulý měsíc. Štěstí, že to nikdo neodnesl, hned vedle je mateřská škola," říká.
Předlice kdysi byly výstavní německé městečko Predlitz v blízkosti jednoho z průmyslových center Sudet Ústí nad Labem (Aussig). Dnes je to ghetto a potetovaný muž s vizáží čerta Rudý zde za nízké částky kupuje zchátralé domy, opravuje je vlastníma rukama a nabízí je za slušný nájem zdejším lidem v problémech. V okolních ulicích se koncentruje nezaměstnanost, obchod s chudobou, sociální vyloučení. Kdyby ghetto bylo obcí, nepochybně by "zvítězilo" v projektu Mapa exekucí, který dal dohromady data o tom, kolik lidí a kde spadlo do dluhové pasti. Předlice jsou ale součástí Ústí, a tak mapa vzala úvahu čísla za celé město (i tak to vychází na těžko přijatelných 20 procent obyvatel starších 15 let v exekuci). Neslavným vítězem srovnání jsou Trmice, městečko s dvěma a půl tisíci obyvatel hned vedle Předlic, kde je 35 procent lidí v exekuci. Aktuálně po nich věřitelé vymáhají jistinu přes 165 milionů korun. Čísla za Předlice by ale byla nejspíše ještě mnohem horší.
Jak je možné, že v někdejším bohatém průmyslovém centru Sudet jsou dnes takové problémy? V Ústí byla už v předminulém století vedle cukrovarů, lihovaru, textilní výroby symbolem prosperity chemička. Za první republiky se zde jedním z nejúspěšnějších podnikatelů stal Johann Schicht se svým mýdlem s jelenem.
Hranice, která nechce zmizet
Po příklonu Němců k Sudetoněmecké straně ve 30. letech a jejich vysídlení po roce 1945 však už město nikdy nenabralo ten správný kurz. "Nejprve to tu zničili komunisté. A pak polistopadové vlády města, které tu nepříliš chytře rozprodaly domy do soukromých rukou," říká Rudý a jde kolem vymláceného auta ke svému domu v Marxově ulici. I ten by potřeboval hodně opravit, v ulici ale patří ještě k těm nejlepším.
Příběh Ústí a jeho nejhoršího předměstí je jen extrémní ilustrací historického problému celých Sudet. "Oblast někdejších Sudet prošla po druhé světové válce nejdramatičtější demografickou proměnou v tisíciletých dějinách českých zemí. Během pouhých dvou let odtud byly vysídleny tři miliony lidí, nahradili je z větší části novoosídlenci, kteří tu nebyli doma," vysvětluje historik Matěj Spurný, který se tématem dlouhodobě zabývá. "V pozdním socialismu se vše řešilo mohutnými státními investicemi do často neperspektivních odvětví, jejich tok ale po nástupu kapitalismu vyschnul. Zbylo podprůměrně vzdělané obyvatelstvo, pracovní síly kvalifikované pro práci, která z velké části již nebyla potřeba, a značně atomizovaná společnost," říká Spurný.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
