Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jiří PšeničkaPropojení byznysu a politiky může mít zcela viditelnou a hmatatelnou podobu. Kdo loni 16. června zavítal do Zrcadlové kaple pražského Klementina, když tam teolog Tomáš Halík zahajoval činnost Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství, naskytl se mu výmluvný obrázek. V prvé řadě publika pražský developer Luděk Sekyra, sponzor Halíkova think-tanku, obklopen dvěma činovníky KDU-ČSL − předsedou Pavlem Bělobrádkem a ministrem kultury Danielem Hermanem. Neinformovaný návštěvník mohl dokonce nabýt dojmu, že zmíněný byznysmen je z této trojice, která mezi sebou vedla družný hovor, ten hlavní, kdo udává tón.
Aby také ne, když je Luděk Sekyra v posledních letech nejštědřejším donátorem KDU-ČSL, což mu umožňuje působit i v politických kuloárech. V roce 2013 poslal straně na účet tři miliony korun, o rok později jeden milion. Někdejší vysokoškolský pedagog z Právnické fakulty Univerzity Karlovy (také ale svazácký funkcionář, člen KSČ a později přítel pražských "kmotrů") prošel v posledních letech pozoruhodnou konverzí. Je v něčem podobná "obrácení" Andreje Babiše. Veřejným projevem Sekyrova veletoče je angažmá ve prospěch křesťansko-demokratické politiky. V neformálním hovoru Sekyra říká, že jeho snem je partaj bez konfesní nálepky, která by byla přijatelnější pro širší spektrum voličů, jako je blok CDU-CSU v Německu.
Týdeník Ekonom se zaměřil na šest stran s největšími šancemi uspět ve volbách.
♦ Vliv v hnutí ANO se odvíjí od loajality k Andreji Babišovi
♦ Osobnosti ČSSD se často profilují jako rebelové proti Sobotkovi
♦ TOP 09 hrozí volební propadák, uvnitř strany sílí snahy zbavit se Miroslava Kalouska
Ovšem je třeba dodat, že Sekyrovi naslouchají hlavně pražští lidovci. Vedle ministra Daniela Hermana také třeba pražský radní a šéf místní KDU-ČSL Jan Wolf. Není asi náhoda, že oba blízcí politici dnes působí v oblasti kultury. Však Sekyra, stojící například za developerskými projekty na pražském Rohanském ostrově či na bývalém nákladovém nádraží na Žižkově, s ministrem Hermanem už dojednal, že by v sousedství jeho rezidenční výstavby mělo ve spolupráci s veřejným sektorem vyrůst i významné kulturní centrum.
Názorně to ilustruje, že angažmá podnikatele ve veřejném prostoru není vždy jen ryzím mecenášstvím, ale přináší zpět i své zisky. Jako jistě i jiným sponzorům, kteří v případě KDU-ČSL mají často blízko k zemědělství, což je tradiční lidovecký resort (připomeňme další významné donátory − největší české líhně Mach Drůbež z Litomyšle nebo firmu EC Kutná Hora, která vlastní energetický zdroj na spalování obilné a řepkové slámy).
Malá partaj, ale naše
Přestože vliv Prahy v rámci KDU-ČSL evidentně roste (úměrně tomu, jak v metropoli stoupá počet lidí hlásících se ke křesťanství), směrem na východ vliv Sekyry a liberálněji orientovaných lidovců kolem něj hasne. Je to jiný svět.
Ačkoliv se Východočechovi Pavlu Bělobrádkovi zatím dařilo udržet stranu pohromadě a bránit výraznějšímu štěpení na frakce, je zřejmé, že se v KDU-ČSL schyluje ke střetu s moravskými konzervativci, jejichž bossem je populární vsetínský starosta a zlínský hejtman Jiří Čunek. Místem měření sil se může stát sjezd strany, který se uskuteční poslední květnový víkend.
Partajníci z tradičních lidoveckých bašt u hranic se Slovenskem jsou nejhlasitějšími odpůrci ohlášené volební koalice s Gazdíkovými Starosty, kterou už odsouhlasila, byť těsně, celostátní konference KDU-ČSL. Čunkův kraj žádá o rozpuštění této aliance.
Volební matematika lidovců je prostá: Zatímco sami máme své jisté (meta pět procent při současných lidoveckých preferencích ve výši šest až sedm procent je snadno překročitelná), hranice deset procent, stanovená v zákoně pro koalici, přináší už obrovská rizika. Třeba podle agentury Factum by koalice teď získala jen devět procent. Tradiční česká partaj s 26 tisíci členy může opět zmizet ze scény. Protiargument, že KDU-ČSL posílená o Starosty by mohla sbírat daleko více hlasů i v nekatolických českých krajích na východě republiky, nezabírá.
Klíčové postavy KDU-ČSL
Je tu i jiný pohled, který předestírá jeden ze znalců lidoveckého prostředí blízký nejvyššímu vedení. "Lidé jako Jiří Čunek na Zlínsku či Jan Kasal na Vysočině s velmi silným neformálním vlivem ve skutečnosti o žádný dvouciferný volební výsledek nikdy nestáli. Pokud by jej strana dosáhla, bude to také znamenat, že se těžiště přesune z venkova do měst, z Moravy do Čech," míní zdroj a hovoří o tom, že strana dnes svádí i zápas o svou modernizaci.
Velký hendikep spatřuje v tom, že nemá ekonomické odborníky a také jí ve vedení chybí lidé s jazykovou výbavou. Výjimkou je bývalá europoslankyně Zuzana Roithová či Ondřej Benešík. K nim by se mohl přiřadit i v úvodu zmíněný ministr Herman, který má v úmyslu na květnovém sjezdu kandidovat na místopředsedu. Pokud se mu to podaří, bude to známka, že se zažité poměry v partaji začínají měnit a vliv regionálních "starolidovců" slábne. Nepochybně i k radosti lidí, jako je Luděk Sekyra.
Zvedne Čunek rukavici?
Šéf lidovců Pavel Bělobrádek, obklopený dnes i poradci "zděděnými" po premiérovi z ODS Mirku Topolánkovi, byl ke spojení se STAN zpočátku poněkud zdrženlivý (více se za ně pral první místopředseda Marian Jurečka), nicméně teď alianci podporuje a celou věc prezentuje jako dovršení dvacet let staré vize předčasně zemřelého Josefa Luxe o "třetí síle" v české politice. Rodící se dvoukoalici i Bělobrádek přirovnává k německé CDU-CSU.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 30 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
