Česko pokrývají speciální sítě pro "internet věcí", poskytovatelé věří v jeho rychlý rozvoj

Zastávka městské hromadné dopravy informuje dopravce o počtu čekajících lidí, zatímco cestujícím sdělí, jestli autobus jede na čas, nebo má zpoždění. Senzory hlásí řidičům volná místa k zaparkování. Pouliční osvětlení se samo reguluje podle intenzity denního světla a podle toho, jestli ulicí zrovna někdo prochází. Ulice jsou bezpečnější díky inteligentním kamerám, které samy rozpoznají podezřelou aktivitu. To vše nabízí takzvaný internet věcí, o němž se už řadu let mluví jako o další fázi informační revoluce. Pomocí navzájem propojených zařízení můžeme ovládat zabezpečení a klimatizaci domácností, kontrolovat spotřebu energie nebo třeba sledovat pohyb psa či kočky.

Tyto technologie už v současnosti existují, ale jsou drahé a využívají-li bezdrátové nebo mobilní sítě, musí mít také stálý přísun elektrické energie. Z těchto důvodů se internet věcí (IoT) využívá hlavně v chytrých domácnostech, ale do průmyslu a dalších komerčních odvětví zatím nepronikl.

Zvláštní sítě pro internet věcí

To by se ale brzy mělo změnit. Koncem letošního roku bude většina území České republiky pokryta dvěma konkurenčními sítěmi umožňujícími vzájemnou komunikaci chytrých zařízení.

První z nich buduje ve spolupráci s mobilním operátorem T-Mobile společnost SimpleCell. Do jejich sítě, která využívá francouzskou technologii SigFox, bude podle zakladatele firmy Jana Johna koncem roku zapojeno na padesát tisíc zařízení. "Síť jsme začali budovat loni v únoru, ale firmy na internet věcí nebyly připraveny. V regionu střední a východní Evropy jsme na špici, ale za západní Evropou máme tak jedenapůlroční zpoždění," říká John. Rozvoj internetu věcí v České republice už podle Johna nezávisí na technologii, ale poptávce z praxe. Domácí firmy se s internetem věcí seznamují teprve rok, přičemž jejich inovační cyklus je často ještě delší. Přesto John věří, že k velkému průlomu internetu věcí do dopravy, výroby, distribuce energií a dalších oblastí dojde už v letošním roce.

Druhou síť pro propojení chytrých zařízení právě budují České Radiokomunikace. Využívají technologii LoRa a do výstavby už investovaly desítky milionů korun. Zanedlouho ji začnou nabízet k využití firmám.

"V řádu několika týdnů spustíme komerční provoz naší sítě, kterou letos pokryjeme 70 procent území," říká obchodní ředitel firmy Miloš Mastník. "Poptávka rozhodně existuje, zatím hlavně od distributorů energií."

Vedle těchto dvou už rozpracovaných projektů by v budoucnu měly vzniknout i další sítě pro internet věcí. Chystá ji například Vodafone.

Od pilotních projektů do praxe

Možnosti internetu věcí se v současné době testují v několika pilotních projektech, především v oblasti distribuce vody, plynu a dalších energií a služeb. Jejich poskytovatelé mají díky autonomním senzorům připojeným k měřičům okamžitý přehled o spotřebě i o možných závadách. Čidla však musí fungovat bez zapojení do elektrické sítě, což jejich rozšíření dosud značně limituje. Díky speciálním sítím pro internet věcí ale tato zařízení vydrží v provozu měsíce až roky i přesto, že jsou napájeny z baterií. "Čidla v těchto sítích komunikují, jen když potřebují, obvykle několikrát za hodinu, a na rozdíl od sítí GSM přenášejí jen velmi omezený objem dat. Mohou je napájet baterie, akumulátory nebo třeba solární panely. Některé senzory mohou generovat energii z otřesů, jiné zase z takzvaného elektromagnetického smogu," popisuje Jiří Novák z ČVUT. "Masovému rozšíření internetu věcí dosud bránila právě neexistence globálního pokrytí," tvrdí.

Existují čidla, která měří až devatenáct veličin. Když je připojíte k ložisku v motoru, čidlo změří, zda se součástka chová, jak má, a pokud ne, nahlásí opravu.

Rostoucí zájem firem o internet věcí potvrzuje i jeden z předních českých výrobců senzorů a čidel, firma Solidus Tech. "Momentálně jsme ve fázi, kdy všichni chtějí testovat, ale nikdo nepřijde s objednávkou na tisíc čidel," říká Petr Foltýn, který ve firmě vede vývoj speciálních projektů. "V loňském roce jsme prodali kolem stovky čidel, určených hlavně k odečtům vodoměrů, plynu a podobně. Teď v lednu už ale máme objednávky na několik desítek senzorů. Ta éra je za dveřmi, ale těžko říct, kdy přesně přijde," domnívá se Foltýn.

Závěsy s IP adresami

Využití internetu věcí je v podstatě neomezené. "Kolega je fanda na IoT a má doma závěsy s IP adresami. Když přijde domů a lehne si na postel, zatáhnou se závěsy a zamknou dveře. Stojí to ale hodně peněz a některé věci se musí nechat vyrobit na zakázku," popisuje Adam Berdár z české pobočky firmy Dimension Data, která se zabývá integrací sítí. Dalším příkladem jsou podle Berdára chytré zasedačky, propojené se vstupními kartami zaměstnanců, jejich kalendářem a videoprojektorem. "Když vstoupíte do místnosti, spustí se videokonference s lidmi uvedenými v kalendáři, zapne se videoprojektor a ještě se podle potřeby stáhnou nebo zatáhnou žaluzie," říká Berdár.

Masové využití internetu věcí očekává Berdár především v maloobchodě a ve výrobě, kde může poskytnout cenné informace, které není možné získat jinak. "Existují čidla, která mohou měřit až devatenáct veličin. Když je připojíte například na ložisko v motoru, čidlo změří, že se daná součástka zahřívá více, než by měla, nebo že příliš vibruje, a dopředu nahlásí nutnou opravu. To je velmi zajímavé třeba pro výrobce automobilů, pro které je každá neplánovaná odstávka velmi drahá," vysvětluje Berdár.

K rozšíření internetu věcí je třeba vyřešit ještě několik technických problémů. Největší z nich souvisí s tím, že chytrá zařízení nepoužívají ke komunikaci stejný protokol, takže některá z nich se spolu navzájem nedomluví. "Každý výrobce si myslí, že právě jeho technologie bude dominovat. Já bych ale chtěl jedno univerzální zařízení, které bych mohl ovládal hlasem," říká Berdár. Dalším aspektem, který podle něj povede k rozšíření internetu věcí v Česku, bude tlak zahraničních centrál na jejich české pobočky. "Ty firmy sídlí v Německu a dalších zemích, kde je digitalizovaný Průmysl 4.0 běžným standardem. Rozvoj IoT vidím spíše v důsledku těchto vztahů než v poptávce na čistě domácím trhu," dodává Berdár.