Ve vzduchu je jako pilot Martin Diviš minimálně třikrát týdně. Na zasedání vedení koncernu Vienna Insurance Group (VIG), který sdružuje zhruba 50 pojišťoven střední a východní Evropy, létá každé pondělí do Vídně pronajatým menším letadlem. Jednou až dvakrát týdně usedá do Airbusu 320 coby první důstojník na dopravní linku ČSA. Obvykle přepravuje cestující do Paříže, Říma, Milána. V šest hodin ráno vzlétá a v 10 nebo 11 hodin už sedí v kanceláři Kooperativy. A čas od času také provětrá soukromou Cessnu, která je už prý veteránem.
Létání tohoto vrcholového manažera baví. Tvrdí, že létá ne pro cíl, ale pro samotnou cestu. "Cítím obrovskou svobodu, bezpečí, nadhled, paradoxně si u létání odpočinu. Přitom je to stres, koncentrace, ale je to jiné než manažerský stres. V létání není moc prostoru pro improvizaci," odděluje od sebe řízení letadla a firmy. Přitom v obou profesích nachází i společné aspekty. "V letectví je velmi důležitá pokora a ta mi v dnešním manažerském světě moc chybí. Hodně lidí si myslí, že jsou svoje vlastní vizitka. Když mají na vizitce napsané, že jsou ředitelé, tak jsou bezchybní," míní s tím, že mnohým manažerům by se zkušenosti z létání hodily. "V letectví se říká, že musíte být před letadlem, musíte předpokládat, co bude za další minuty. Jakmile jste ve vleku událostí, je to špatně, a to platí i v managementu."
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později