Před pár dny, 5. až 10. října, proběhl v Brně, v Centru experimentálního divadla, festival "Málo bylo Havla!" k jeho nedožitým 80. narozeninám. Na festivalu byla v pondělí 10. uvedena i Havlova hra Asanace, kterou nastudoval s kyjevským divadlem Břetislav Rychlík, či byly vystaveny jeho pozoruhodné grafické básně Antikódy. Kdo se neúčastnil, prohloupil.
O Václavu Havlovi jako prezidentovi a filozofovi se toho píše hodně, jeho umělecká díla ale nebývají zrovna často uváděna. V obecném povědomí jsou leda tak Audience, kterou si beztak nejlépe zahrál sám s Landovským, Zahradní slavnost a samozřejmě Odcházení, což je i Havlův jediný film. Jeho další hry, jako je Largo desolato, Vyrozumění či Ztížená možnost soustředění, aby člověk na repertoáru našich divadelních scén pohledal. Myslím si, že je to škoda. Ne z piety k Václavu Havlovi, i když nepochybuji, že za pár desítek let se to i z té piety uvádět bude, až přestane být módní házet na Havla všechny problémy přechodu k demokracii a Klaus se Zemanem nebudou tancovat na jeho hrobě. Strůjce sametové revoluce, první svobodný prezident po dlouhých desetiletích nesvobody a současně píšící dramatik, to je přece marketingové téma jak hrom.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později