Zrušme kraje. Jsou drahé a kromě politiků a žadatelů o dotace je nikdo nepotřebuje

Kraje jsou drahý špás. Jejich provozní náklady loni podle údajů ministerstva financí spolkly téměř devět miliard korun, přičemž na platy z toho padlo 3,4 miliardy. Za léta 2011 až 2015 tak šlo celkem o 44 miliard, což je zhruba tolik, kolik stát ročně vydá na obranu. A to souhrn nezahrnuje Prahu, která je jak krajem, tak obcí.

Fakt, že je Česká republika zbytečně rozdrobená, připouštějí občas i politici. Před čtyřmi lety, příznačně den po krajských volbách, předsedové parlamentních stran − někdejší premiér Petr Nečas či šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg − připouštěli, že by členění do 14 regionů bylo vhodné "racionalizovat" a počet krajů snížit. Opatrnější šéf ČSSD, nynější premiér Bohuslav Sobotka, mluvil alespoň o slučování agend a společných nákupech, například v nemocnicích.

Teď tu jsou další volby a k žádným úsporám, redukci, natož k reformě založené na zrušení krajů a obnovení zemí či okresů, nedošlo. Útočit na kraje mezi politiky ani nepřichází v úvahu. Kdo by si odrazoval voliče a riskoval nepříjemnou porážku?

V tom se politici liší od řady podnikatelů, které týdeník Ekonom oslovil. Ti nešetří kritikou. "Nevidím v krajích nic pozitivního. Je to další článek nadbytečného byrokratického aparátu," soudí Kvido Štěpánek, šéf firmy Isolit-Bravo. A Martin Štrupl, generální ředitel společnosti Hamé, v nich vidí zbytečně drahý správní aparát a nástroj nevhodného volebního systému. Jiní byznysmeni tak příkří nejsou a uznávají, že decentralizace státu je v pořádku. I oni by však uvítali omezení počtu regionů a také úředníků, což by při dnešních možnostech digitalizace nemělo představovat problém.

Občany, kromě politiků všech barev a žadatelů o dotace, kraje nezajímají. Běžní lidé na jejich úřady nechodí a o oblibě či autoritě samosprávných celků svědčí už samotná nízká účast ve volbách. Rekordní byla v roce 2008, ale i tehdy dosáhla jen 40 procent. Jinak chodí volit pouze třetina oprávněných voličů, někdy i méně.

Počet a funkčnost krajů jsou problémem od samého počátku. "Kraje byly v roce 2000 ustaveny úplně nahodile, asi se to ale už nedá změnit. Pokud by s tím někdo něco chtěl dělat, tak jedině vítěz příštích parlamentních voleb a za podmínky, že by pro to získal opozici," soudí polistopadový předseda české vlády Petr Pithart.

Nejde však jen o velikost a správu, ale rovněž o to, jak kraje přispívají k životní úrovni "svých" obyvatel. Zatím se zdá, že zakonzervovaly stav, kdy se některá území úspěšně rozvíjejí, například Praha, zatímco jiná, jako Karlovarský kraj, stagnují. Poměr co do výše HDP na osobu v tomto případě představuje 3 : 1. A bude to tak dál, alespoň podle ekonoma Pavla Kohouta, pokud se nezmění hospodaření regionů a ty nezískají daňovou samostatnost.

Žádná reforma se však nechystá. Politické strany kraje považují za mocenskou základnu a nehodlají ji rozkolísat. Sociální demokraté, kteří v nich po léta dominují, nyní doufají v částečnou obhajobu svého postavení, prorazit se chystá hnutí ANO 2011. Ve slušný výsledek, hlavně díky koalicím, doufají lidovci a testem politické síly se nadcházející volby stanou pro hnutí Starostové a nezávislí.

Kraje za devět miliard

Zvětšit přes celé okno

Pro všechny strany představují kraje a jejich úřady jakýsi pašalík, příležitost umístit do státem slušně placených funkcí své členy. Dohromady totiž regiony zaměstnávají více než šest tisíc lidí. Zájem je hlavně o vrcholová místa, a tak se v jednom z průzkumů regionální politici vyjádřili proti úvahám o snížení počtu alespoň krajských zastupitelů. To by uvítala pouze desetina z nich.

Celkem totiž jde o slušné peníze. Ve velkých krajích hejtman bere 97 tisíc korun měsíčně a členové rad, jedenáctičlenných krajských vlád, kolem 81 tisíc měsíčně. Běžní zastupitelé, kterých je od 45 do 65, pokud nemají funkce v rozmanitých komisích, dostávají více než pětitisícovou odměnu ve velkých krajích a necelé čtyři tisíce měsíčně v těch malých.

Sny o levné správě

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

• Web Ekonom.cz bez reklam
• Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
• Možnost ukládat si články na později

Nebo

Přihlásit se a dočíst článek

Vaše e-mailová adresa:* Proč ji potřebujeme?

Zadejte prosím platný e-mail. Tento e-mail je již použit. Zadejte jiný nebo se přihlaste

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Nechci dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s.

Přeji si dostávat obchodní sdělení společnosti Economia, a.s., týkající se též jiných než objednaných či obdobných produktů. Informace o zpracování osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení jsou dostupné zde.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.