Aktuální číslo časopisu Ekonom
Filip SýkoraNebe nad Tchang-šanem pokrývá ocelová šeď. Místní hutě chrlí každý den stříbrné mraky kouře a přispívají k tomu, že vzduch ve městě patří k nejhorším v celé Číně. Země za velkou zdí vyrábí nejvíc oceli na světě, z celosvětové produkce 1600 milionů tun oceli pocházela v loňském roce z Číny polovina. Se zpomalením světové ekonomiky navíc klesá po průmyslovém kovu poptávka. A čínské hutě, jejichž provoz nepřímo podporuje stát, zaplavují světové trhy za ceny, s nimiž evropští a američtí oceláři nedokážou soupeřit. Evropa i USA se proto urputně brání zvyšováním cel, ta ale zřejmě brzy narazí na své limity.
Zrození ocelového obra
Do své extrémně dominantní pozice na ocelářském trhu se Čína dostala až v průběhu posledních 15 let. Ještě v roce 2000 vyráběla říše středu přes 100 milionů tun oceli ročně, dnes je objem produkce skoro osmkrát vyšší. Japonsko, které je po Číně druhým největším výrobcem oceli, se se svými 105 miliony tun řadí daleko za Čínu. Na rozdíl od Evropské unie a USA, které patří mezi největší importéry oceli, je Čína dominantním exportérem. A v tom tkví jádro sporu, který s asijským gigantem vedou západní země.
Za svůj vzestup nevděčí čínské hutě jen nízkým platům tamních dělníků, ale i státní pomoci. I když čínská vláda ekonomiku postupně liberalizuje, na chod hospodářství si zachovává stále velký vliv. V rukou státu zůstává bankovnictví, a vybrané podniky tak mohou dostávat zvýhodněné úvěry. Vláda stále část podniků včetně oceláren přímo ovládá. A čínská měna není volně směnitelná, takže na rozdíl od eura či dolaru může být jüan snadno podhodnocený. Čínské zboží tak není podle kritiků levné proto, že by ho Číňané dokázali ve stejné kvalitě vyrobit s nižšími náklady, ale proto, že na rozdíl od západních zemí se tamní vývozci mohou spolehnout na přímou či nepřímou státní pomoc.
Mezinárodní diplomatický tlak mezitím zašel tak daleko, že čínští představitelé slíbili svůj metalurgický sektor v příštích pěti letech zeštíhlit až o 10 procent. Jenže i přes sliby o utlumení výroby v prvních měsících roku 2016 produkce čínské oceli nadále rostla. A Evropa s Amerikou se brání, jak jen dovedou − což znamená, že především zvyšují protidumpingová cla. V Evropské unii se dnes z celkových 73 protidumpingových opatření vztahuje na Čínu 56. Ocele se jich týká 37 a Čína je předmětem 16 z nich.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
